NEUROLOGIE PRO PRAXI / Neurol. praxi. 2023;24(1):54-58 / www.neurologiepropraxi.cz 56 Z POMEZÍ NEUROLOGIE Otravy jedovatými rostlinami v neurologii – záměny za jedlé nebo léčivé rostliny Popis intoxikace: První příznaky otravy se projevují za 2–5 hodin po požití. Obvykle začínají pálením a škrabáním v krku, pro‑ blémy s polykáním, zvracením a průjmem a bolestmi břicha. Stolice je v důsledku roz‑ padu krevních kapilár trávicího traktu hle‑ novitá až krvavá, pacient je dehydratovaný, úzkostný, cyanotický, bolí ho klouby a svaly, jsou možné svalové krampy (Jahodář, 2018). Otrava končí postupnou anurií, selháním dechové aktivity s nutností umělé plicní ventilace, srdečním selháním a následnou zástavou srdeční činnosti, smrt může nastat do 7–12 hodin (Brvar et al., 2004; Brncić et al., 2001; Sannone et al., 2002). Pokud bychom vyšetřovali pacienta s úvodními příznaky krampů a úzkostí, může být tato případná otrava bagatelizována a uzavírána např. jako možné tetanické projevy, následná cyanóza s dušností i jako možná plicní embolie, zejmé‑ na následuje‑li bezvědomí se selháním oběhu se zástavou srdce, případně diferenciálně dia‑ gnosticky připadají v úvahu další kardiovasku‑ lární či cerebrovaskulární etiologie. Podrobná anamnéza požití podezřelé rostlinné stravy je vždy nesmírně důležitá. Stanovení hladi‑ ny kolchicinu lze provést z tekutiny získané laváží žaludku, z moči, séra i ze žluči. Detekční metodou je plynová chromatografie nebo hmotnostní spektrofotometrie, které pro‑ káží přítomnost kolchicinu. Bohužel takto lze potvrdit diagnózu velmi často až post‑ mortem (Brvar et al., 2004; Danel et al., 2001; Sannone et al., 2002). Případy, kdy nebyla zjištěna přítomnost kolchicinu, lze vysvětlit skutečností, že bio‑ logický poločas je krátký, cca 12–30 minut. Určité množství kolchicinu, cca 10–25 %, je nezměněné vylučováno žlučí spolu s jeho dalšími metabolity. Kolchicin podstupuje entero‑hepatální recirkulaci a tím, že je reab‑ sorbován zpětně ze střev, lze vysvětlit déletr‑ vající efekt i při teoreticky krátkém biologic‑ kém poločasu (Brncić et al., 2001). Terapie: Je třeba vyvolat zvracení, zbavit se toxinů podáváním aktivního uhlí. Terapie je symptomatická – podpora oběhu, sympto‑ matická léčba hypotenze, srdečního selhání (Rakovcová, 2013; Rakovcová et Navrátil, 2009). 1. 2. Konvalinka vonná Convalaria majalis Popis rostliny: Vytrvalá bylina, 10–20 cm vysoká, s plazivým oddenkem a dvěma až třemi eliptickými zašpičatělými a dlouze řapí‑ katými listy (Obr. 2). Lodyha je bezlistá, nese jednostranný hrozen bílých květů, vykvétá v květnu a červnu. Plodem je oranžově čer‑ vená bobule (Tomko et al., 1989). Účinné látky: Celá rostlina je jedovatá, obsahuje soubor kardioaktivních glykosidů, nejvýznamnější jsou konvalatoxol, konvalosid a konvalatoxin. Dále rostlina obsahuje ste‑ roidní saponiny a vonné silice (Jahodář, 2018). Popis intoxikace: Otravy konvalinkou jsou vzácné, výjimečně jsou popsány smrtel‑ né případy. Projevují se nauzeou, sliněním, při větší dávce působí dýchací a srdeční potíže. Saponin konvalamarosid totiž silně dráždí sliznice, intoxikace se tak projeví primárně zvracením, a tak nedojde ke vstřebání dosta‑ tečného množství kardiotoxických glykosidů (Jahodář, 2018). O nízké četnosti intoxikací konvalinkou vypovídá rešerše na Medline, kde jsou k dispozici k heslu Convalaria majalis intoxication pouze čtyři články a z toho tři se týkají intoxikace zvířat – ve dvou psa a jednom kočky. Jediný článek věnující se humánní me‑ dicíně není kazuistika otravy konvalinkami, ale výzkum convalatoxinu (Alexandre et al., 2012). Diferenciálně diagnosticky zvýšené slinění s dušností může vést k chybné úvaze o možné cholinergní krizi u myasthenika, u pokročilého stadia otravy diferenciálně diagnostická úva‑ ha může vést k poruchám dýchání a oběhu s bezvědomím dalších etiologií, pokud není známa anamnéza požití podezřelých rostlin. Terapie: Odstranění toxického agens vyvoláním zvracení. Po požití 1–3 plodů po‑ stačí podání tekutin, po větším množství se podává aktivní uhlí (dávka závisí na počtu snědených bobulí). Další je terapie sympto‑ matická. Digitalisové působení se projeví při požití většího množství rostliny (Rakovcová, 2013). Tyto otravy jsou nejčastější na jaře, se‑ tkat se s nimi ale můžeme i později – ze za‑ mražených nebo jinak upravených listů rostlin, např. ocúnové pesto. 2. Záměny brusnice borůvka – rulík zlomocný – vraní oko čtyřlisté Jednou z nejnebezpečnějších rostlin, se kterou se můžeme setkat, je rulík zlomocný (Atropa belladonna). Velmi často dochází k ot‑ ravě jejím plodem záměnou např. s brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus), a to zejmé‑ na u dětí. Lesní borůvky jsou sice mnohem menší, než je plod rulíku, ale lidé zvyklí na tzv. kanadské borůvky ze supermarketu – plody brusnice chocholičnaté (Vaccinium corymbosum), je pravděpodobně očekávají i v našich lesích. Podobné plody má i vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia). Obr. 3. Rulík zlomocný Zdroj obrázku: https://www.researchgate.net/figure/The-features-of-the-Atropa-belladonna-plantshowing-the-leaves-roots-and-berries-Atropa_fig1_351265689
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=