www.neurologiepropraxi.cz / Neurol. praxi. 2023;24(2):132-139 / NEUROLOGIE PRO PRAXI 133 Z POMEZÍ NEUROLOGIE Covid-19 a jeho vliv na (chronickou) bolest – postřehy z praxe nebo horečka, se mohou při onemocnění covid-19 vyskytovat různé bolestivé stavy. Bolest může být lokalizovaná (např. bolesti v krku), vzdálená (např. bolest hlavy) nebo se projevovat jako generalizovaný dyskomfort (bolesti celého těla, bolesti svalů a kloubů apod.). Nejčastěji pacienti uvádějí bolest hlavy nebo bolesti svalů (až v 71 %). Bolest hlavy může připomínat migrénu, tenzní bolest hlavy nebo i trigeminovou bolest (Meyer‑Friessem et al., 2021). Přehled možných bolestivých projevů a jejich patofyziologický podklad je uveden v tabulce 1. Vliv onemocnění covid-19 na intenzitu bolesti je individuální. Zdá se, že některé etnické a socioekonomické menšiny mohou vnímat bolest jako silnější a více práci zneschopňující. Jako další průvodní příznaky je možné uvést zhoršení nálady, kvality spánku, snížení ekonomického příjmu (Mun et al., 2021). Akutní bolest spojená s neurologickými komplikacemi covidu-19 Nespecifické stesky uvedené výše je třeba odlišit od mnohem specifičtějších symptomů, které jsou následkem neurologických projevů u pacientů s covidem-19 z důvodu ovlivnění centrálního i periferního nervového systému. Bylo prokázáno, že některé kmeny koronavirů jsou neuroinvazivní a nyní probíhá výzkum, jestli i kmen způsobující onemocnění SARS‑CoV-2 může přímo periferní i centrální nervový systém ovlivňovat. Přístup viru do CNS může být přes porušenou hematoencefalickou bariéru, přes olfaktorický bulbus nebo nervus vagus. Právě přímé poškození nervů a svalů může být jedním z důvodů popisované neuropatie a myopatie. Další možností jsou též imunologické procesy při podobnosti mezi virovými proteiny a gangliosidy periferních nervů, což by vysvětlovalo výskyt variant Guillain‑Barré syndromu nebo Miller‑Fisher syndromu u pacientů s covidem-19. U některých kmenů koronavirů bývá popisována myositis, nicméně u SARS‑CoV-2 není zatím tato možnost potvrzena elektromyograficky ani histologicky. Nicméně často bývá patrný vzestup kreatinkinázy (CK) v séru a podle některých hypotéz může být další možnou příčinou perzistující myalgie a únavy i parainfekční cefaley a artralgií cytokinová bouře indukovaná SARS‑CoV-2 (Guadarrama‑Ortiz et al., 2020; Meyer‑Friessem et al., 2021). Chronická bolest jako následek onemocnění covid-19 Bolesti v různých lokalizacích, zejména hlavy, na hrudi, svalů a kloubů, mohou u některých pacientů přetrvávat i dlouhou dobu po onemocnění covid-19. Často bývá doprovázena i neuropatií a myopatií kriticky nemocných, většinou u pacientů léčených na JIP, zejména při nutnosti ventilační podpory se svalovou relaxací a pronační polohou. Tito pacienti uvádějí bolesti, dysestezie a svalovou slabost, které negativně ovlivňují jejich kvalitu života. Většinou tyto příznaky po 1 až 2 týdnech kompletně ustoupí, nicméně u některých pacientů mohou být i v řádu měsíců a jejich intenzita může být i důvodem k další hospitalizaci. Dlouhodobější data vzhledem k době trvání pandemie nicméně chybí, k disTab. 1. Akutní a subakutní bolest spojená s covidem-19 (podle Meyer-Friessen et al., 2021) Bolestivý symptom Možné příčiny a patofyziologie Bolesti v krku Lokální infekt horních dýchacích cest Bolest celého těla Uvolnění cytokinů při nachlazení Bolesti kloubů a končetin Artritida Bolesti na hrudi, svírání na hrudi, anginózní bolesti Pneumonie, kašel, příznaky z infektu dolních cest dýchacích, myokarditida, tromboembolizace Bolest břicha Gastroenteritida Bolest hlavy Meningeální dráždění doprovázející cerebrovaskulární příhodu, encefalitida, meningitida, intracerebrální krvácení, encefalopatie, kraniální polyneuritida, zánětlivý proces (aktivace nocisenzorů cytokiny a chemokiny), virová invaze do neuronů, hypoxemie, intrakraniální trombóza vyvolaná hyperkoagulačním stavem při covidu-19 Bolesti svalů Myozitida, myopatie kriticky nemocných, generalizovaná zánětlivá cytokinová odpověď Neuralgie, neuropatická bolest Syndrom Guillain-Barré, syndrom Miller-Fisher, polyneuropatie kriticky nemocných Tab. 2. Rizikové faktory pro vznik chronické bolesti po covidu-19 (podle Kemp et al., 2020) Vysoké riziko akutní bolesti Bolestivé symptomy akutní infekce Riziko procedurální bolesti Pracovní vyčerpání zdravotnického personálu Nízká priorita pro léčbu příznaků Riziková populace pro covid-19 Vysoká prevalence komorbidit Preferenčně starší populace Rizika specifická pro JIP Prolongovaná ventilační podpora Prolongovaná imobilizace Použití nervosvalové relaxace Opakované ukládání do pronační polohy Riziko sepse Riziko procedurální bolesti Riziko myopatie a polyneuropatie kriticky nemocných Neurologický inzult Neuroimunitní odpověď na infekci Riziko neurotropismu Bolestivé neurologické následky (např. iktus) Hranice mentálního zdraví Riziko posttraumatické stresové reakce (PTSD) Sociální izolace během přijetí do nemocnice a po propuštění z nemocnice Psychologická zátěž specifická pro pandemii Faktory z pohledu rehabilitace Potenciál pro přetížení rehabilitačních služeb Absence standardizovaných rehabilitačních postupů Riziko odklonění prostředků pro další vlny pandemie Nedostatek evidence pro specifickou rehabilitaci při covidu-19 Polymorbidita pacientů Únava personálu
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=