www.neurologiepropraxi.cz / Neurol. praxi. 2024;25(5):357-361 / NEUROLOGIE PRO PRAXI 357 HLAVNÍ TÉMA Kardiovaskulární nežádoucí účinky neurologických a psychiatrických léčiv Kardiovaskulární nežádoucí účinky neurologických a psychiatrických léčiv MUDr. Václav Boček, Ph.D.1, PharmDr. Kristina Pechandová, Ph.D.2 1Neurologické oddělení Nemocnice Strakonice, a. s. 2Klinický farmaceut Nemocnice Strakonice, a. s. S přibývajícími farmakoterapeutickými možnostmi narůstá spektrum nežádoucích účinků (NÚ) a lékových interakcí (LI) jednotlivých léčiv používaných v neurologii. Kardiovaskulární NÚ a LI patří k častým a potenciálně život ohrožujícím stavům, kterým lze předcházet správnou indikací jednotlivých léčivých přípravků. Předkládaný přehledový článek se zaměřuje na výčet základních polékových komplikací jako arteriální hypertenze, ortostatická hypotenze, poruchy srdečního vedení, ischemie myokardu a kardiomyopatie. Dále se v menší míře zabývá interakcemi neurologických léčiv s kardiologickými léčivými přípravky. Cílem každé farmakoterapie by měl být co nejšetrnější postup, dosažený s pokud možno co nejmenším množstvím přípravků a s ohledem na individuální dispozici pacienta. Důležitou roli při tom hraje mezioborová spolupráce, včetně kardiologa a klinického farmakologa či farmaceuta. Klíčová slova: neurokardiologie, neurofarmakologie, nežádoucí účinky, lékové interakce, racionální farmakoterapie. Cardiovascular adverse effects of neurological and psychiatric drugs With increasing pharmacotherapeutic options, the spectrum of adverse effects and drug interactions of individual drugs used in neurology is expanding. Cardiovascular adverse effects and drug interactions are among the frequent and potentially life-threatening conditions that can be prevented by correctly indicating individual medicinal products. The present review article focuses on providing an account of basic drug-induced complications, such as arterial hypertension, orthostatic hypotension, cardiac conduction disorders, myocardial ischaemia, and cardiomyopathy. It also deals, to a lesser extent, with interactions of neurological drugs with cardiological medicinal products. The goal of any pharmacotherapy should be the most reasonable strategy, achieved with the least possible number of products while taking into consideration the patient’s individual circumstances. Interdisciplinary collaboration, including a cardiologist and a clinical pharmacologist or pharmacist, plays an important role here. Key words: neurocardiology, neuropharmacology, adverse effects, drug interactions, rational pharmacotherapy. Úvod Kardiovaskulární komplikace představují oprávněně obávané situace pro jejich náhlost a časté letální komplikace. Nemoci oběhové soustavy postihují zároveň nejpočetnější skupinu pacientů. Proto je znalost nežádoucích kardiovaskulárních účinků léčiv používaných v neurologii a psychiatrii klíčová. Zvažujeme‑li preskripci jednotlivých léčivých přípravků (LP), měli bychom však brát na zřetel nejen samotné nežádoucí účinky (NÚ), ale také interakční potenciál nového léčiva se stávající medikací. Terapeutické, vedlejší i nežádoucí účinky léčiv vznikají majoritně na základě interakce léčiva a cílové molekulární struktury (Berger DECLARATIONS: Declaration of originality: The manuscript is original and has not been published or submitted elsewhere. Ethical principles compliance: The authors attest that their study was approved by the local Ethical Committee and is in compliance with human studies and animal welfare regulations of the authors’ institutions as well as with the World Medical Association Declaration of Helsinki on Ethical Principles for Medical Research Involving Human Subjects adopted by the 18th WMA General Assembly in Helsinki, Finland, in June 1964, with subsequent amendments, as well as with the ICMJE Recommendations for the Conduct, Reporting, Editing, and Publication of Scholarly Work in Medical Journals, updated in December 2018, including patient consent where appropriate. Conflict of interest: Not applicable. Consent for publication: Not applicable. Cit. zkr: Neurol. praxi. 2024;25(5):357-361 https://doi.org/10.36290/neu.2024.015 Článek přijat redakcí: 8. 12. 2023 Článek přijat k publikaci: 2. 3. 2024 MUDr. Václav Boček, Ph.D. vaclav.bocek@centrum.cz
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=