Neurologie pro praxi – 6/2024

NEUROLOGIE PRO PRAXI / Neurol. praxi. 2024;25(6):492-495 / www.neurologiepropraxi.cz 492 SDĚLENÍ Z PRAXE ponesimod jako Vhodný preparát VyŠŠí účinnosti pro léčbu roztrouŠené sklerózy Ponesimod jako vhodný preparát vyšší účinnosti pro léčbu roztroušené sklerózy MUDr. Mgr. Matouš Rous Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Neurologická klinika Fakultní nemocnice Olomouc Tato kazuistika popisuje léčbu pacienta s relabující-remitující formou roztroušené sklerózy (RR-RS), který zároveň trpí Crohnovou nemocí. Po počáteční terapii glatiramer- -acetátem a interferonem beta-1a došlo u pacienta k pokračující aktivitě onemocnění, která si vyžádala změnu léčby. S ohledem na potřebu vysoce účinné terapie a pacientovu preferenci méně častých návštěv zdravotnického zařízení byla v dubnu 2022 zahájena léčba ponesimodem. Po více než dvouleté léčbě pacient zůstává klinicky stabilní, bez nových atak či progrese nemoci, a Crohnova nemoc je v remisi. Pacient dobře toleruje léčbu a vede plnohodnotný život, což potvrzuje účinnost a bezpečnost ponesimodu jako vhodné volby pro pacienty s aktivní RS a komorbiditami. Klíčová slova: ponesimod, roztroušená skleróza, účinnost, bezpečnost, Crohnova nemoc. Ponesimod as a suitable high-efficacy treatment for multiple sclerosis This case report describes the treatment of a patient with relapsing-remitting multiple sclerosis (RR-RS) who also suffers from Crohn's disease. After initial therapy with glatiramer acetate and interferon beta-1a, the patient had ongoing disease activity that required a change in treatment. Considering the need for highly effective therapy and the patient's preference for less frequent visits to the medical facility, treatment with ponesimod was started in April 2022. After more than two years of treatment, the patient remains clinically stable, without new relapses or disease progression, and Crohn's disease is in remission. The patient tolerates the treatment well and leads a full life, which confirms the efficacy and safety of ponesimod as a suitable choice for patients with active MS and comorbidities. Key words: ponesimod, multiple sclerosis, efficacy, safety, Crohn's disease. Úvod Roztroušená skleróza (RS) je nejčastější neurologické onemocnění způsobující invaliditu u mladých dospělých (Walton et al., 2020). Její průběh a vznik jsou ovlivněny kombinací zánětu, demyelinizace a neurodegenerace, přičemž jejich vliv se mění v závislosti na stadiu onemocnění a věku pacienta (Compston et al., 2008). Diagnóza RS je založena na McDonaldových kritériích, která zahrnují hodnocení klinických příznaků, magnetické rezonance zaměřené na léze v bílé hmotě mozku a míchy a vyšetření mozkomíšního moku za účelem detekce oligoklonálních pásů imunoglobulinů. RS se obvykle objevuje ve věku mezi 20 a 40 lety, přičemž ženy jsou postiženy 2 až 4krát častěji než muži (Walton et al., 2020). Toto onemocnění výrazně ovlivňuje osobní i pracovní život pacientů, přičemž jeho prognóza je často nejistá. Pacienti se potýkají s nepředvídatelným průběhem, který může zahrnovat různé stupně fyzického postižení, kognitivních obtíží, únavy a psychických problémů (Goris et al., 2022) DECLARATIONS: Declaration of originality: The manuscript is original and has not been published or submitted elsewhere. Ethical principles compliance: The authors attest that their study was approved by the local Ethical Committee and is in compliance with human studies and animal welfare regulations of the authors’ institutions as well as with the World Medical Association Declaration of Helsinki on Ethical Principles for Medical Research Involving Human Subjects adopted by the 18th WMA General Assembly in Helsinki, Finland, in June 1964, with subsequent amendments, as well as with the ICMJE Recommendations for the Conduct, Reporting, Editing, and Publication of Scholarly Work in Medical Journals, updated in December 2018, including patient consent where appropriate. Conflict of interest: Not applicable. Consent for publication: Not applicable. Cit. zkr: Neurol. praxi. 2024;25(6):492-495 https://doi.org/10.36290/neu.2024.074 Článek přijat redakcí: 15. 10. 2024 Článek přijat k publikaci: 18. 11. 2024 MUDr. Mgr. Matouš Rous matous.rous@fnol.cz

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=