www.neurologiepropraxi.cz 140 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Prodromální Parkinsonova nemoc – posun diagnózy před vznik motorických příznaků NEUROLOGIE PRO PRAXI / Neurol. praxi. 2025;26(2):135-141 / Etické aspekty a výhled do budoucna Detailnější znalosti a zlepšené možnosti vyšetřování klinických a biologických markerů umožnily přesnější diagnostiku prodromální PN i odhad rizika další progrese. V současné době ale stále nejsou známy terapeutické postupy, které by PN zastavily nebo zpomalily v případě diagnózy v prodromálním stadiu. Zejména dva aspekty diagnostiky prodromální PN jsou eticky kontroverzní: 1) nejistota v prognóze, zda a kdy dojde k plné manifestaci onemocnění a 2) následky sdělení diagnózy, kterou v současné době nelze terapeuticky ovlivnit (Schaeffer et al., 2024). Důležitým principem sdělování diagnózy a prognózy je zachování autonomie pacienta, tedy respektování jeho přání vědět i přání nevědět po vysvětlení potenciálních výhod a nevýhod sdělení prognózy. Dle klinických zkušeností většina osob v riziku PN upřednostňuje sdělení prognózy, v případě izolované RBD až 90 % pacientů chce znát informace o prognóze. Respektování autonomie pacienta je obtížné v případě náhodného nálezu, například zjištění RBD při polysomnografickém vyšetření indikovaném pro syndrom spánkové apnoe. Jedním z možných řešení je informovat pacienta, že dané vyšetření může přinést tento náhodný nález. Dalším principem je non-maleficence, který v tomto případě znamená zhodnocení psychologického dopadu sdělení rizika PN a také kapacity zdravotního systému na poskytnutí podpory osobě v riziku. Sdělení by měl předat zdravotník, který má zkušenosti s interpretací všech použitých testů, přičemž by měl sledovat reakce pacienta na poskytované informace a případně rozložit sdělení do několika návštěv (Schaeffer et al., 2024). Je třeba také vzít v úvahu, že v běžně dostupné literatuře je řada informací o prodromálních příznacích neurodegenerativních onemocnění včetně PN, které si pacient může sám najít, což může mít v důsledku negativní vliv na vztah s lékařem, který neinformoval pacienta v riziku PN. V tomto ohledu je výhodnější, pokud je pacientovi informace citlivě podána ošetřujícím lékařem s možností klást doplňující otázky. Sdělení prognózy může přinést pro pacienta i benefity: pravidelné sledování a případně časné zahájení symptomatické léčby PN při objevení se parkinsonismu, podpora pro změnu životního stylu, zejména zařazení pravidelné pohybové aktivity, která má potenciálně neuroprotektivní účinky, symptomatická léčba prodromálních příznaků a účast ve výzkumu. Lze očekávat, že v blízké budoucnosti bude přibývat klinických studií u prodromální PN s potenciálně neuroprotektivními metodami. Pro výzkum nových možností léčby bude stěžejní identifikace osob v riziku PN v populaci a validace biologických diagnostických kritérií. Závěrem lze shrnout, že prodromální fáze PN má v současné době hlavně výzkumný význam. Je však pravděpodobné, že do budoucna bude klíčem ke kauzální léčbě PN a dalších α-synukleinopatií. LITERATURA 1. Arnaldi D, Chincarini A, Hu MT, et al. Dopaminergic imaging and clinical predictors for phenoconversion of REM sleep behaviour disorder. Brain. 2021;144(1):278-287. https:// doi.org/10.1093/brain/awaa365. 2. Behnke S, Runkel A, Kassar HA, et al. Long-term course of substantia nigra hyperechogenicity in Parkinson's disease. Mov Disord. 2013;28(4):455-459. https://doi.org/10.1002/ mds.25193. 3. Berg D, Behnke S, Seppi K, et al. Enlarged hyperechogenic substantia nigra as a risk marker for Parkinson's disease. Mov Disord. 2013;28(2):216-219. https://doi.org/10.1002/mds.25192. 4. Berg D, Postuma RB, Adler CH, et al. MDS research criteria for prodromal Parkinson's disease. Mov Disord. 2015;30(12):16001611. https://doi.org/10.1002/mds.26431. 5. Boesveldt S, Postma EM, Boak D, et al. Anosmia – A Clinical Review. Chem Senses. 2017;42(7):513-523. https://doi. org/10.1093/chemse/bjx025. 6. Dauvilliers Y, Schenck CH, Postuma RB, et al. REM sleep behaviour disorder. Nat Rev Dis Primers. 2018;4(1):19. https://doi. org/10.1038/s41572-018-0016-5. 7. Doty RL, Shaman P, Dann M. Development of the University of Pennsylvania Smell Identification Test: a standardized microencapsulated test of olfactory function. Physiol Behav. 1984;32(3):489-502. https://doi.org/10.1016/00319384(84)90269-5. 8. Dušek P, Bezdíček O, Brožová H, et al. Clinical characteristics of newly dia gnosed Parkinson’s disease patients included in the longitudinal BIO-PD study. Ceska a Slovenska Neurologie a Neurochirurgie. 2020;83/116(6):633-639. https://doi. org/10.48095/cccsnn2020633. 9. Fearnley JM, Lees AJ. Ageing and Parkinson's disease: substantia nigra regional selectivity. Brain. 1991;114( Pt 5):22832301. https://doi.org/10.1093/brain/114.5.2283. 10. Fereshtehnejad SM, Yao C, Pelletier A, et al. Evolution of prodromal Parkinson's disease and dementia with Lewy bodies: a prospective study. Brain. 2019;142(7):2051-2067. https:// doi.org/10.1093/brain/awz111. 11. Gibbons CH, Levine T, Adler C, et al. Skin Biopsy Detection of Phosphorylated alpha-Synuclein in Patients With Synucleinopathies. JAMA. 2024;331(15):1298-1306. https://doi. org/10.1001/jama.2024.0792. 12. Heinzel S, Berg D, Gasser T, et al. Update of the MDS research criteria for prodromal Parkinson's disease. Mov Disord. 2019;34(10):1464-1470. https://doi.org/10.1002/mds.27802. 13. Hoglinger GU, Adler CH, Berg D, et al. A biological classification of Parkinson's disease: the SynNeurGe research diagnostic criteria. Lancet Neurol. 2024;23(2):191-204. https://doi. org/10.1016/S1474-4422(23)00404-0. 14. Hummel T, Sekinger B, Wolf SR, et al. 'Sniffin' sticks': olfactory performance assessed by the combined testing of odor identification, odor discrimination and olfactory threshold. Chem Senses. 1997;22(1):39-52. https://doi.org/10.1093/ chemse/22.1.39. 15. Jacobs BM, Belete D, Bestwick J, et al. Parkinson's disease determinants, prediction and gene-environment interactions in the UK Biobank. J Neurol Neurosurg Psychiatry. 2020;91(10):1046-1054. https://doi.org/10.1136/jnnp-2020323646. 16. Jennings D, Siderowf A, Stern M, et al. Imaging prodromal Parkinson disease: the Parkinson Associated Risk Syndrome Study. Neurology. 2014;83(19):1739-1746. https://doi. org/10.1212/WNL.0000000000000960. 17. Jia F, Fellner A, Kumar KR. Monogenic Parkinson's Disease: Genotype, Phenotype, Pathophysiology, and Genetic Testing. Genes (Basel). 2022;13(3). https://doi.org/10.3390/ genes13030471. 18. Kalra DK, Raina A, Sohal S. Neurogenic Orthostatic Hypotension: State of the Art and Therapeutic Strategies. Clin Med Insights Cardiol. 2020;14:1179546820953415. https://doi. org/10.1177/1179546820953415. 19. Kim JJ, Vitale D, Otani DV, et al. Multi-ancestry genome-wide association meta-analysis of Parkinson's disease. Nat Genet. 2024;56(1):27-36. https://doi.org/10.1038/s41588023-01584-8. 20. Koeglsperger T, Rumpf SL, Schliesser P, et al. Neuropathology of incidental Lewy body & prodromal Parkinson's disease. Mol Neurodegener. 2023;18(1):32. https://doi.org/10.1186/ s13024-023-00622-7. 21. Kuang Y, Mao H, Huang X, et al. Alpha-Synuclein seeding amplification assays for diagnosing synucleinopathies: an innovative tool in clinical implementation. Transl Neurodegener. 2024;13(1):56. https://doi.org/10.1186/s40035-024-00449-2. 22. Lee WJ, Baek SH, Im HJ, et al. REM Sleep Behavior Disorder and Its Possible Prodromes in General Population: Prevalence, Polysomnography Findings, and Associated Factors. Neurology. 2023;101(23):e2364-e2375. https://doi.org/10.1212/ WNL.0000000000207947. 23. Lyu Z, Zheng S, Zhang X, et al. Olfactory impairment as an early marker of Parkinson's disease in REM sleep behaviour disorder: a systematic review and meta-analysis. J Neurol Neurosurg Psychiatry. 2021;92(3):271-281. https://doi.org/10.1136/ jnnp-2020-325361. 24. Maskova J, Skoloudik D, Stofanikova P, et al. Comparative study of the substantia nigra echogenicity and (123)I-Ioflupane SPECT in patients with synucleinopathies with and without REM sleep behavior disorder. Sleep Med. 2020;70:116123. https://doi.org/10.1016/j.sleep.2020.02.012. 25. Norcliffe-Kaufmann L, Kaufmann H, Palma JA, et al. Orthostatic heart rate changes in patients with autonomic failure caused by neurodegenerative synucleinopathies. Ann Neurol. 2018;83(3):522-531. https://doi.org/10.1002/ana.25170. 26. O'Hara DM, Kalia SK, Kalia LV. Methods for detecting toxic alpha-synuclein species as a biomarker for Parkinson's disease. Crit Rev Clin Lab Sci. 2020;57(5)291-307. https://doi.org/10.1 080/10408363.2019.1711359. 27. Poewe W, Seppi K, Tanner CM, et al. Parkinson disease. Nat Rev Dis Primers. 2017;3:17013. https://doi.org/10.1038/ nrdp.2017.13 28. Postuma RB, Berg D. Prodromal Parkinson's Disease: The Decade Past, the Decade to Come. Mov Disord. 2019;34(5):665675. https://doi.org/10.1002/mds.27670.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=