Neurol. praxi. 2010;11(5):320-326

Antifosfolipidový syndrom: jedna z příčin ischemických mozkových příhod v mladším věku

MUDr.Andrea Bártková
Iktové centrum, Neurologická klinika LF UP a FN Olomouc

Antifosfolipidový syndrom (APS) patří spíše ke vzácnějším onemocněním s velkou variabilitou klinických příznaků a řadou diferenciálně

diagnostických úskalí. APS je definován komplexem klinických a laboratorních příznaků. Klinickým kritériem je cévní trombóza a/nebo

komplikace gravidity a laboratorním průkazem je přítomnost antifosfolipidových protilátek (APA). K nejčastějším projevům APS patří

po žilní trombóze ischemické cévní mozkové příhody. Správné rozpoznání toho, že neurovaskulární příznaky jsou způsobeny APS, je

zasadní pro management onemocnění a jeho léčbu. Některé neurovaskulární klinické projevy asociované s APS jsou prezentovány

formou stručných kazuistik.

Klíčová slova: antifosfolipidový syndrom, antifosfolipidové protilátky, trombóza, ischemická cévní mozková příhoda, léze srdečních chlopní, antikoagulační léčba

Antiphospholipid syndrome: one of the causes of ischaemic stroke in young age

Antiphospholipid syndrome (APS) is a rather rare condition with a great variability of clinical signs and many pitfalls in differential diagnosis.

APS is defined by a complex of clinical and laboratory features. The clinical criterion is vascular thrombosis and/or complications

of pregnancy and laboratory evidence involves the presence of antiphospholipid antibodies (APA). In addition to vascular thrombosis,

the most common manifestation of APS is ischaemic stroke. The correct recognition of the fact that neurovascular symptoms are caused

by APS is crucial for the management of the disease and its treatment. Some neurovascular clinical manifestations associated with APS

are presented as brief case reports.

therapy.

Keywords: antiphospholipid syndrome, antiphospholipid antibodies, thrombosis, ischaemic stroke, heart valve lesions, anticoagulant

Zveřejněno: 1. prosinec 2010  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bártková A. Antifosfolipidový syndrom: jedna z příčin ischemických mozkových příhod v mladším věku. Neurol. praxi. 2010;11(5):320-326.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Afek A, Shoenfeld Y, Manor R, Goldberg I, Ziporen L, George J, et al. Increased endothelial cell expression of alpha3beta1 integrin in cardiac valvulopathy in the primary (Hughes) and secondary antiphospholipid syndrome. Lupus 1999; 8(7): 502-517. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Bruyn GA. Controversies in lupus: nervous system involvement. Ann Rheum Dis 1995; 54(3): 159-167. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Bulíková A. Neurologické a kardiologické aspekty přítomnosti antifosfolipidových protilátek. Ces Slov Neurol Neurochir 2006; 12: 387-388.
    4. Bulíková A, Penka M. Antifosfolipidový syndrom - diagnostika a léčba. Vnitř Lék 2005; 51: 809-815.
    5. Bulíková A, Zavřelová J, Penka M. Antifosfolipidový syndrom v roce 2009. Vnitř. Lék 2009; 55(3): 253-262.
    6. Cervera R, Boffa MC, Khamashta MA, Hughes GR. The EuroPhospholipid project: epidemiology of the antiphospholipid syndrome in Europe. Lupus 2009; 18(10): 889-893. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Cimaz R, Meroni PL, Shoenfeld Y. Epilepsy as part of systemic lupus erythematosus and systemic antiphospholipid syndrome (Hughes syndrome). Lupus 2006; 15(4): 191-197. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Finazzi G, Barbui T. Feasibility of a randomized clinical trial for the prevention of recurrent thrombosis in the antiphospholipid syndrome: the WAPS project. Provisional Steering Committee of the Warfarin in Antiphospholipid Syndrome (WAPS) Study. Ann Med Interne (Paris) 1996; 147 Suppl 1: 38-41. Přejít na PubMed...
    9. Finazzi G, Marchioli R, Brancaccio V, Schinco P, Wisloff F, Musial J, et al. A randomized clinical trial of high-intensity warfarin vs. conventional antithrombotic therapy for the prevention of recurrent thrombosis in patients with the antiphospholipid syndrome (WAPS). J Thromb Haemost 2005; 3(5): 848-853. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Ginsberg JS, Wells PS, Brill-Edwards P, Donovan D, Moffatt K, Johnston M, et al. Antiphospholipid antibodies and venous thromboembolism. Blood 1995; 86(10): 3685-36891. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Grondin F, Giannoccaro JP. Antiphospholipid antibody syndrome associated with large aortic valve vegetation and stroke. Can J Cardiol 1995; 11(2): 133-135.
    12. Hojnik M, George J, Ziporen L, Shoenfeld Y. Heart valve involvement (Libman-Sacks endocarditis) in the antiphospholipid syndrome. Circulation 1996; 93(8): 1579-1587. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Hughes GR. Migraine, memory loss, and, ,multiple sclerosis,. Neurological features of the antiphospholipid (Hughes) syndrome. Postgrad Med J 2003; 79(928): 81-83. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Khamashta MA, Hunt BJ. Moderate dose oral anticoagulant therapy in patients with the antiphospholipid syndrome? No. J Thromb Haemost 2005; 3(5): 844-845. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Krause I, Leibovici L, Blank M, Shoenfeld Y. Clusters of disease manifestations in patients with antiphospholipid syndrome demonstrated by factor analysis. Lupus 2007; 16(3): 176-180. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Lev S, Shoenfeld Y. Cardiac valvulopathy in the antiphospholipid syndrome. Clin Rev Allergy Immunol 2002; 23(3): 341-348. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Levine SR, Brey RL, Tilley BC, Thompson JL, Sacco RL, Sciacca RR, et al. Antiphospholipid antibodies and subsequent thrombo-occlusive events in patients with ischemic stroke. JAMA 2004; 291(5): 576-784. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Levine SR, Deegan MJ, Futrell N, Welch KM. Cerebrovascular and neurologic disease associated with antiphospholipid antibodies: 48 cases. Neurology 1990; 40(8): 1181-1189. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Lim W, Crowther MA, Eikelboom JW. Management of antiphospholipid antibody syndrome: a systematic review. JAMA 2006; 295(9): 1050-1057. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Mateo J, Oliver A, Borrell M, Sala N, Fontcuberta J. Laboratory evaluation and clinical characteristics of 2,132 consecutive unselected patients with venous thromboembolism-results of the Spanish Multicentric Study on Thrombophilia (EMET-Study). Thromb Haemost 1997; 77(3): 444-451. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Miyakis S, Lockshin MD, Atsumi T, Branch DW, Brey RL, Cervera R, et al. International consensus statement on an update of the classification criteria for definite antiphospholipid syndrome (APS). J Thromb Haemost 2006; 4(2): 295-306. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Mosek A, Yust I, Treves TA, Vardinon N, Korczyn AD, Chapman J. Dementia and antiphospholipid antibodies. Dement Geriatr Cogn Disord 2000; 11(1): 36-38. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Muscal E, Brey RL. Neurologic manifestations of the antiphospholipid syndrome: integrating molecular and clinical lessons. Curr Rheumatol Rep 2008; 10(1): 67-73. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Napoleone E, Di Santo A, Camera M, Tremoli E, Lorenzet R. Angiotensin-converting enzyme inhibitors downregulate tissue factor synthesis in monocytes. Circ Res 2000; 86(2): 139-143. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Nesher G, Ilany J, Rosenmann D, Abraham AS. Valvular dysfunction in antiphospholipid syndrome: prevalence, clinical features, and treatment. Semin Arthritis Rheum 1997; 27(1): 27-35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Nived O, Sturfelt G, Liang MH, De Pablo P. The ACR nomenclature for CNS lupus revisited. Lupus 2003; 12(12): 872-876. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Petri MA. Classification criteria for antiphospholipid syndrome: the case for cardiac valvular disease. J Rheumatol 2004; 31(12): 2329-2330. Přejít na PubMed...
    28. Roubey RA. New approaches to prevention of thrombosis in the antiphospholipid syndrome: hopes, trials, and tribulations. Arthritis Rheum 2003; 48(11): 3004-3008. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Ruiz-Irastorza G, Ramos-Casals M, Brito-Zeron P, Khamashta MA. Clinical efficacy and side effects of antimalarials in systemic lupus erythematosus: a systematic review. Ann Rheum Dis 2009. Přejít k původnímu zdroji...
    30. Sanna G, Bertolaccini ML, Mathieu A. Central nervous system lupus: a clinical approach to therapy. Lupus 2003; 12(12): 935-942. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Silverman IE, Restrepo L, Mathews GC. Poststroke seizures. Arch Neurol 2002; 59(2): 195-201. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Wilson WA, Gharavi AE, Koike T, Lockshin MD, Branch DW, Piette JC, et al. International consensus statement on preliminary classification criteria for definite antiphospholipid syndrome: report of an international workshop. Arthritis Rheum 1999; 42(7): 1309-1311. Přejít k původnímu zdroji...

    Zpět na obsah


    Neurologie pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.