Neurol. praxi. 2019;20(4):249-258 | DOI: 10.36290/neu.2019.125
Chirurgická léčba poraněného brachiálního plexu (BP) zaznamenala v posledních desetiletích výrazný pokrok a rozvoj. V současné době umožňují techniky primární rekonstrukce BP (štěpování a neurotizace) i sekundární korekční zákroky (šlachové a svalové transfery, volné svalové přenosy, artrodézy a další zákroky na kloubech a kostech) výrazné zlepšení funkce postižené horní končetiny u tohoto invalidizujícího poranění. Podmínkou pro dosažení nejlepších možných výsledků léčby je komplexní a individuální přístup k pacientovi v rámci multidisciplinárního týmu odborníků věnujících se této problematice. Zásadní význam pro výsledný stav má i adekvátní a dlouhodobě vedená pooperační péče. Přestože se postižená horní končetina u nejtěžších typů poranění BP nikdy nevrátí do plně funkčního stavu, představuje každé zlepšení kondice paretické končetiny pro postiženého zásadní posun v kvalitě života.
Surgical management of brachial plexus (BP) injuries has achieved significant evolution throughout the last decades. Currently, primary techniques of BP reconstruction (grafting, neurotization) along with secondary correction procedures (tendon transfers, free functional muscle transfers, arthrodesis, other bone/joint procedures), allow a high degree of functional recovery of the disabled limbs. The main requirement for achieving ideal therapeutic results, is a complex approach by a team of experienced specialists, tailored to each individual patient accordingly. Adequately planned long-term postoperative care is a crucial component of the therapeutic process. Although patients with severe cases of BP injury have little chance regaining full physical function, even minor functional improvement of the paretic limb results in major improvement in overall quality of life.
Zveřejněno: 1. září 2019 Zobrazit citaci