Neurol. pro Praxi, 2002; 3: 156-159

Tardivní dyskineze - patofyziologie a klinické projevy

MUDr. Klára Látalová, doc. MUDr. Vladimír Pidrman Ph.D, prof. MUDr. Jaroslav Bouček CSc
Psychiatrická klinika FN a LF UP, Olomouc

Klíčová slova: tardivní dyskineze, neuroleptika, antipsychotika, extrapyramidové příznaky, dopamin, serotonin # GABA.

Zveřejněno: 31. prosinec 2002  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Látalová K, Pidrman V, Bouček J. Tardivní dyskineze - patofyziologie a klinické projevy. Neurol. praxi. 2002;3(3):156-159.

Tardivní dyskineze je mimovolní pohybová porucha vznikající nejčastěji při dlouhodobé léčbě klasickými neuroleptiky. Vzácněji může vzniknout spontánně, v průběhu psychotického onemocnění nebo být nepříjemným doprovodným příznakem některých somatických poruch (např. hormonálních, autoimunních). Tardivní dyskineze se klinicky projevuje abnormními choreiformními, atetoidními a balistikými pohyby rukou, nohou, trupu a především grimasováním v obličeji, žvýkáním, špulením či rytmickou protruzí jazyka. Pacientovo okolí vnímá tyto pohyby jako neúčelné, směšné či schválně přehráváné. Tardivní dyskienze pacienty sociálně omezuje a může přispívat ke zhoršení compliance, tím i k celkovému neúspěchu léčby.

Stáhnout citaci

Reference

  1. Adler LA, Edson R, Lavori P, et al. Long-term treatmant effects of vitamin E for tardive dyskinesia. Biol Psychiatry 1998; 43: 868-872. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Bleuler E. Dementia praecox or the Group of Schizophrenia, New york, Ny: International Universities Press; 1950.
  3. Burnes TRE, Braude WM. Akathisia variants and tardive dyskinesia. Arch Gen Psychiatry 1985; 542: 874-878. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Casey DE. Tardive dyskinesia: animal models. Psychopharmacol Bull 1984; 20: 376-379. Přejít na PubMed...
  5. Casey DE. Spontaneous and tardive dyskinesia: Clinical and laboratory studies. J Clin Psychiatry 1985; 46-47.
  6. Fahn S, Eldridge R. Definition od dystonia and classification of the dystonic state. Adv Neurol 1997; 14: 1-5.
  7. Faurbye A, Rash PJ, Peterson PB, et al. Neurological symptoms in pharmakotherapy of psychoses. Acta Psychiatrices Scandinavica, 1964; 40: 10-27. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Fenton WS, Wyatt RJ, et al. Prevalence of spontaneous dyskinesia in schizophrenic and non-schizophrenic psychyatric patients. Br J Psychiatry 1997; 171: 265-268. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Fibiger HC, Loyd KG. Neurobiological substrates of tardive dyskinesia: the GABA hypothesis. Trend Neuroscience 1984; 7: 462-464. Přejít k původnímu zdroji...
  10. Fish F. Leonards Classification of Schizophrenia. J Ment Sci 1958; 104: 943-947. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Glazer WM. Expected incidence of tardive dyskinesia associated with atypical antipsychotics. J Clin Psychiatry 2000; 6 (Supl 4): 21-26.
  12. Gune LM, Andersson U, Bondenson U, et al. Spontaneous chewing movements in rats during acute and chronic antipsychotic drug administration. Pharmacol Biochem Behav 1986; 25: 897-901. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Gunne LM, Barany S. Haloperidole-induced tardive dyskinesia in monkeys. Psychopharmacology 1976; 50: 237-240. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Gunne LM, Haggstrom JE, Sjoguist B. Associatin with persistent neuroleptic-induced dyskinesia of regional changes in brain GABA synthesis. Nature 1984; 309: 347-349. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Hoffman WF, Casey DE. Computer tomographic evaluation of patients with tardive dyskinesia. Schizoph Res 1991; 5: 1-12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Chattterjee A, Chakos M, Koreen A, et al. Prevalence and clinical correlates of extrapyramidal signs and spontaneous dyskinesia in never-medicated schizophrenic patients. Am J Psychiatry 1995; 152: 1724-1729. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Chouinard G, et al. Factors related to tardive dyskinesia. Am J Psychiatry 1979; 136: 79-82. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Jeste DV, Caligiuru MP, Paulsen JS, at al. Risk of tardive dyskinesia in older patient: a prospective lingitudila studiy of 266 patients. Arch Gen Psychiatry 1995; 52: 756-765. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Kerk PE, McElroy SL, Strakowski SM. Anticonvulsats and antipsychotics in the treatment of bipolar disorder. J Clin Psychiatry 1998; 59 (Supl 6): 74-81.
  20. Kraepelin E. Dementia praecox and Paraphrenia, Edinburg, Scotland: E&S Livingstone; 1919.
  21. Morgenstern H, Glazer WM, Niedzwiecki D, et al. The impact of neuroleptic medication on tardive dyskinesia: a meta-analysis of published studies. Am J Public Health 1987; 77: 717-724. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Owens DGJ, Johnstone EC, Frith CD. Spontaneous involutery disorders of movement: their prevalence, severity, and distribution in chronic schizophrenics with and without trearment with neuroleptics. Arch Gen Psychiatry 1982; 39: 452-461. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Rupniak NMJ, Jenner P, Marsden CD. Cholinergic manipulation of perioral behavior induced by chronic neuroleptic administration to rats. Psychopharmacology 1983; 79: 226-240. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Schonecker M. Reseach diagnosis for tardive dyskinesia Arch Gen Psychiatry 1957; 39: 486-487. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Sigweld J, Bouttier D, Raymond C, et al. Quatre cas de dyskinesie facio-bucco-lingou-masticatice a evalution prolonge secondaire a un traitment par les neuroleptiques. Revue Neurologique 1959; 100: 751-755. Přejít na PubMed...
  26. Simpson GM, Jaffe ME. Reduciton of tardive dystonia with olanzapine. Am J Psychiatry 2000; 42: 852-900.




Neurologie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.