Současná dostupnost služeb neurologických lůžkových oddělení v postkomunistických zemích střední a východní Evropy

head\2

The current availability of neurological in-patient services in post-communist Central and Eastern European countries

Herzig R., Kalvach P., Petkova V., Vuković V., Tsakadze N. L., Bereczki D., Tuta S., Martiníková M., Rot U., Xhaxho S., Sidorovič E., Rand V. M., Zaborski J., Gavriliuc M., Reminyak I. V.

Východiska a cíl studie: Jen málo informací je možno získat o dostupnosti služeb neurologických lůžkových zařízení v postkomunistických zemích východní a střední Evropy. Cílem bylo vyhodnotit data získaná přímo od zástupců jednotlivých zemí.

Metodika: Údaje byly shromážděny během -First European Cooperation Neurology Workshop- konaného v dubnu 2000 v Třešti v České republice. Údaje ze svých zemí dodali neurologové z 15 postkomunistických zemí. Ke zhodnocení závislostí byly použity lineární trendy v grafech, včetně hodnot spolehlivosti R2.

Výsledky: Byla shromážděna data ze 14 zemí a byly vyhodnoceny trendy. Závěry: Vztah přímé úměry byl nalezen mezi:

1. průměrnou velikostí oddělení a průměrnou spádovou oblastí (R2 = 0,1015)

2. procentem okresů s neurologickým lůžkovým oddělením a hrubým domácím produktem (HDP) na hlavu (R2 = 0,1359)

3. průměrnou velikostí neurologického oddělení a HDP na hlavu (R2 = 0,1135)

4. průměrnou ošetřovací dobou a počtem neurologických lůžek/100 000 obyvatel (R2 = 0,1745).

Vztah nepřímé úměry byl nalezen mezi:

1. počtem neurologických lůžek/100 000 obyvatel a průměrnou spádovou oblastí (R2 = 0,2105) a

2. počtem neurologických lůžek/100 000 obyvatel a HDP na hlavu (R2 = 0,1144).

Neuroepidemiology 2003; 22(4): 255-64.

MUDr. Roman Herzig, Ph.D.

Neurologická klinika FN a LF UP Olomouc

Těžká hypotyreóza jako komplikace antikonvulzivní léčby

Severe hypothyroidism as a complication of anticonvulsant treatment

Šimko J., Horáček J., Waberžinek G.

Dvaasedmdesátiletá nemocná s primární hypotyreózou léčenou T4 substituční terapií (Euthyrox) byla hospitalizována pro ischemickou CMP v povodí pravé vnitřní karotidy. V den přijetí dochází k rozvoji epileptické symptomatiky, pro kterou je zahájena léčba phenytoinem (PHT) - parenterálně 4 dny, PHT poté vysazen a nemocná zajištěna carbamazepinem (CBZ) per os.

Parametry funkce štítné žlázy (ŠŽ) byly v den přijetí normální. Čtrnáctý den hospitalizace laboratorní obraz primární hypotyreózy: TSH 43,5 mIU/l, FT4 6,29 pmol/l, FT3 neměřitelný. Dávka L-thyroxinu byla zdvojnásobena ze 100 na 200 -g/den, přesto primární hypotyreóza 18. den laboratorně s progresí na hodnoty: TSH 91,4 mIU/l, FT4 3,73 pmol/l, FT3 neměřitelný. Klinická diagnostika hypotyreózy byla obtížná vzhledem k základnímu onemocnění, jehož průběh nebyl příznivý. Třicátý den nemocná umírá na urosepsi.

PHT i CBZ patří k enzymatickým induktorům, které indukcí UDP-glukuronyltransferázy akcelerují eliminaci T3, T4. Vliv PHT, resp. CBZ na funkci ŠŽ je studován v případě PHT od r. 1961 v případě CBZ od r. 1978. Dosavadní sledování zpochybňují klinicky významné riziko těchto enzymatických induktorů u osob bez onemocnění ŠŽ v anamnéze.

Naproti tomu v případě osob léčených T4 substituční terapií je medikace CBZ, resp. PHT spojena s přibližně 20% rizikem vzniku klinicky manifestní hypotyreózy. Problematika T4 substitučně léčených ve vztahu k enzymatickým induktorům není doposud v širším povědomí, včetně zcela sporadických literárních referencí. Cílem této kazuistiky je upozornění na možnost výše uvedené závažné lékové interakce.</p><div align="right>Epilepsia 2004; 45(3): 1-2.

MUDr. Julius Šimko

Neurologická klinika LF UK v Hradci Králové </right">

Neuroepidemiology 2003; 22(4): 255-64.

MUDr. Roman Herzig, Ph.D.

Neurologická klinika FN a LF UP Olomouc

Těžká hypotyreóza jako komplikace antikonvulzivní léčby

Severe hypothyroidism as a complication of anticonvulsant treatment

Šimko J., Horáček J., Waberžinek G.

Dvaasedmdesátiletá nemocná s primární hypotyreózou léčenou T4 substituční terapií (Euthyrox) byla hospitalizována pro ischemickou CMP v povodí pravé vnitřní karotidy. V den přijetí dochází k rozvoji epileptické symptomatiky, pro kterou je zahájena léčba phenytoinem (PHT) - parenterálně 4 dny, PHT poté vysazen a nemocná zajištěna carbamazepinem (CBZ) per os.

Parametry funkce štítné žlázy (ŠŽ) byly v den přijetí normální. Čtrnáctý den hospitalizace laboratorní obraz primární hypotyreózy: TSH 43,5 mIU/l, FT4 6,29 pmol/l, FT3 neměřitelný. Dávka L-thyroxinu byla zdvojnásobena ze 100 na 200 -g/den, přesto primární hypotyreóza 18. den laboratorně s progresí na hodnoty: TSH 91,4 mIU/l, FT4 3,73 pmol/l, FT3 neměřitelný. Klinická diagnostika hypotyreózy byla obtížná vzhledem k základnímu onemocnění, jehož průběh nebyl příznivý. Třicátý den nemocná umírá na urosepsi.

PHT i CBZ patří k enzymatickým induktorům, které indukcí UDP-glukuronyltransferázy akcelerují eliminaci T3, T4. Vliv PHT, resp. CBZ na funkci ŠŽ je studován v případě PHT od r. 1961 v případě CBZ od r. 1978. Dosavadní sledování zpochybňují klinicky významné riziko těchto enzymatických induktorů u osob bez onemocnění ŠŽ v anamnéze.

Naproti tomu v případě osob léčených T4 substituční terapií je medikace CBZ, resp. PHT spojena s přibližně 20% rizikem vzniku klinicky manifestní hypotyreózy. Problematika T4 substitučně léčených ve vztahu k enzymatickým induktorům není doposud v širším povědomí, včetně zcela sporadických literárních referencí. Cílem této kazuistiky je upozornění na možnost výše uvedené závažné lékové interakce.</p><div align="right>