Neurol. praxi. 2019;20(5):362-367 | DOI: 10.36290/neu.2019.142
V současné době je pro léčbu relaps remitentní roztroušené sklerózy schváleno deset léčiv s různým mechanizmem účinku. Léčba fingolimodem, kladribinem, natalizumabem, alemtuzumabem a ocrelizumabem je velmi účinná, je však spojena s některými závažnějšími nežádoucími účinky, z nichž některé mohou být život ohrožující. Tato farmaka jsou léky druhé volby a jsou zpravidla volena jako eskalační. Pro vysoce aktivní formy onemocnění je možné využít jejich potenciálu jako léčbu indukční. Zvolení optimální léčby vychází ze znalosti mechanizmu účinku, ze zvážení poměru přínosu a rizik a musí být přizpůsobeno individuálnímu pacientovi. Je nutné brát ohled na preferenci pacienta, jeho životní styl, plánování rodiny a případné komorbidity. Před nasazením těchto léků je nutné provést řadu vyšetření, která minimalizují možnost manifestace nežádoucích účinků. Během léčby se provádí bezpečnostní monitorace. Při ukončení léčby je nutné zohlednit rizika spojená s reaktivací onemocnění nebo následky předchozí léčby.
Currently, ten drugs with a different mechanism of action are approved for the treatment of relapsing multiple sclerosis. Fingolimod, cladribine, natalizumab, alemtuzumab and ocrelizumab are very effective but are associated with some more serious side effects, some of which may be life-threatening. These drugs are second choice drugs and are usually chosen as escalation. For highly active forms of the disease, their potential can be exploited as induction therapy. The choice of optimal treatment is based on the knowledge of the mechanism of action, the benefit-risk balance and must be tailored to the individual patient. Patient preference, lifestyle, family planning, and co-morbidity should be taken into account. A number of examinations that minimize the possibility of undesirable effects should be performed before these drugs are used. Safety monitoring is performed during treatment. The risks associated with reactivating the disease or the consequences of previous treatment should be taken into account when discontinuing treatment.
Zveřejněno: 1. listopad 2019 Zobrazit citaci