Vážené kolegyně a vážení kolegové,
epilepsie je nemoc, ale z pohledu historie je to složitější. Magická interpretace epilepsie má dlouhou historii. Lidé nacházeli podobnost mezi epilepsií a extatickými stavy vyvolanými šamany a kouzelníky. Záchvat byl interpretován jako vstup posvátnosti, nebo naopak prokletí, do těla nemocného. Nemocný s epilepsií byl tedy pokládán za osobu posvátnou nebo prokletou, pohled se měnil. Řekové kladli za vinu vznik epilepsie bohyni kouzel a strašidel Hekaté. Avšak Hippokrates zřejmě jako první prohlásil, že epilepsie není svatější než jiné choroby, a poměrně přesně ji popsal. I název epilepsie pochází ze starořeckého pojmu záchvat. V římské říši epilepsii říkali morbus sacer – posvátná nemoc, kdy do těla vstupuje božstvo. Proto také morbus divinus. Také morbus commitialis – pokud došlo k záchvatu v průběhu sněmu – commitium – musel být přerušen. Caesar měl zřejmě občas epileptický záchvat, ale v ovládnutí říše mu to nevadilo. Proměnu Šavla ve svatého Pavla namaloval Caravaggio jako záchvat po pádu z koně...
Zveřejněno: 6. říjen 2022 Zobrazit citaci