Neurol. praxi. 2024;25(6):455-464 | DOI: 10.36290/neu.2024.087

Manažment pacienta s kognitívnou poruchou po cievnej mozgovej príhode

MUDr. Dominik Koreň, PhD., Mgr. Miriam Slavkovská, PhD., prof. MUDr. Zuzana Gdovinová, PhD., FESO, FEAN
Neurologická klinika UPJŠ LF a UNLP Košice

Kognitívna porucha (KP) po ischemickej cievnej mozgovej príhode (CMP) je častým fenoménom. U niektorých pacientov môže KP pretrvávať aj dlhý čas po prekonanej CMP, čo sa v anglickej literatúre označuje ako PCSI - post stroke cognitive impairment. Ide o osobitnú nozologickú jednotku, ktorú je potrebné začať diagnostikovať už počas hospitalizácie, no definitívnu diagnózu je možné vykonať až následne kontrolným vyšetrením kognitívnych funkcií s odstupom šesť mesiacov od CMP. Článok prináša aktuálny prehľad o diagnostike, predikcii a terapii PSCI ako osobitnej nozologickej jednotky.

Klíčová slova: kognitívna porucha po cievnej mozgovej príhode, cievna mozgová príhoda, diagnostika, liečba.

Management of patient with post-stroke cognitive impairment

Cognitive impairment (CI) after stroke is a frequent phenomenon. In some patients, CI can persist for a long time after overcoming stroke, which is referred to in the English literature as PCSI - post stroke cognitive impairment. It is a special nosological entity that needs to be diagnosed already during hospitalization, but a definitive diagnosis can only be made subsequently by a control examination of cognitive functions six months after stroke. The following article provides an up-to-date overview of the diagnosis, prediction and therapy of PSCI as a special nosological unit.

Keywords: post-stroke cognitive impairment, stroke, diagnostics, treatment.

Zveřejněno: 31. prosinec 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Koreň D, Slavkovská M, Gdovinová Z. Manažment pacienta s kognitívnou poruchou po cievnej mozgovej príhode. Neurol. praxi. 2024;25(6):455-464. doi: 10.36290/neu.2024.087.
Stáhnout citaci
PDF bude odemčeno 31.12.2025

Reference

  1. Aggleton JP, O'Mara SM. The anterior thalamic nuclei: core components of a tripartite episodic memory system. Nature reviews. Neuroscience. 2022;23(8):505-516. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Arvanitakis Z, Shah RC, Bennett DA. Diagnosis and Management of Dementia: Review. JAMA. 2019;322(16):1589-1599. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Bach-Faig A, Berry EM, Lairon D, et al. Mediterranean diet pyramid today. Science and cultural updates. Public Health Nutr. 2011;14:2274-2284. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Baker LD, et al. Effects of aerobic exercise on mild cognitive impairment: a controlled trial. Arch Neurol. 2010;67(1):71-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Barbay M, et al. Systematic Review and Meta-Analysis of Prevalence in Post-Stroke Neurocognitive Disorders in Hospital-Based Studies. Dementia and geriatric cognitive disorders. 2018;46(5-6):322-334. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Bartoš A. Inovativní a původní české kognitivní testy Amnesia Light and Brief Assessment a Pojmenování obrázků a jejich vybavení a vyšetřovací metody v diagnostice kognitivních poruch a demencí. Med. praxi. 2022;19(1):50-57. Přejít k původnímu zdroji...
  7. Bayles MP, Swank AM, eds. [American College of Sports Medicine]. ACSM Guidelines for Exercise Testing and Prescription. Wolters Kluwer. 2018. ISBN 13:978-1-4963-3907-2.
  8. Beekly DL, et al. The National Alzheimer's Coordinating Center (NACC) database: the Uniform Data Set. Alzheimer Disease and Associated Disorders. 2007;21(3):249-258. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Bernhardt J, Hayward KS, Kwakkel G, et al. Agreed definitions and a shared vision for new standards in stroke recovery research: The stroke recovery and rehabilitation roundtable taskforce. Neurorehabilitation and Neural Repair. 2017;31:793-799. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Binder JR, Frost JA, Hammeke TA, e tal. Human brain language areas identified by functional magnetic resonance imaging. J Neurosci. 1997;17(1):353-62. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Bucks RS, Ashworth DL, Wilcock GK, Siegfried K. Assessment of activities of daily living in dementia: development of the Bristol Activities of Daily Living Scale. Age Ageing. 1996;25:113-120. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Cao Q, et al. The Prevalence of Dementia: A Systematic Review and Meta-Analysis. Journal of Alzheimer's disease: JAD. 2020;73(3):1157-1166. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Coen RF, et al. Strengths and Limitations of the MoCA for Assessing Cognitive Functioning: Findings From a Large Representative Sample of Irish Older Adults. Journal of geriatric psychiatry and neurology. 2016;29(1):18-24. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Cui L, Hong H, Wang S, et al. Small vessel disease and cognitive reserve oppositely modulate global network redundancy and cognitive function: A study in middle-to-old aged community participants. Hum Brain Mapp. 2024;45(5):e26634. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Custodio N, Montesinos R, Lira D, et al. Mixed dementia: A review of the evidence. Dement Neuropsychol. 2017;11(4): 364-370. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Davis C, et al. Definition of the Mediterranean Diet; a Literature Review. Nutrients. 2015;7(11):9139-53. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Demeyere N. Acute post-stroke screening for a cognitive care pathway. The lancet. Healthy longevity. 2024;5(1):e4-e5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Dhakal A, Bobrin BD. Cognitive Deficits. In: StatPearls. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing. 2022.
  19. Diagnostické štandardy MZSR. Dostupné na: https://www.health.gov.sk/Zdroje?/Sources/dokumenty/ SDTP/standardy/Nove/Psychiatria-Demencia_pri_Alzheimerovej_chorobe.pdf.
  20. Dong Y, Ding M, Cui M, et al. Development and validation of a clinical model (DREAM-LDL) for post-stroke cognitive impairment at 6 months. Aging (Albany NY). 202;13(17):21628-21641. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Douiri A, et al. Prevalence of poststroke cognitive impairment: South London Stroke Register 1995-2010. Stroke. 2013;44,(1):138-45.
  22. Erickson KI, Hillman C, Stillman CM, et al. Physical Activity, Cognition, and Brain Outcomes: A Review of the 2018 Physical Activity Guidelines. 2018 PHYSICAL ACTIVITY GUIDELINES ADVISORY COMMITTEE*. Med Sci Sports Exerc. 2019;51(6):1242-1251. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Evans MDR, Kelley P, Kelley J. Identifying the Best Times for Cognitive Functioning Using New Methods: Matching University Times to Undergraduate Chronotypes. Front Hum Neurosci. 2017;11:188. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Friedman NP, Robbins TW. The role of prefrontal cortex in cognitive control and executive function. Neuropsychopharmacology: official publication of the American College of Neuropsychopharmacology. 2022;47(1):72-89. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. García-Alberca JM, Mendoza S, Gris E. Benefits of Treatment with Ginkgo Biloba Extract EGb 761 Alone or Combined with Acetylcholinesterase Inhibitors in Vascular Dementia. Clin Drug Investig. 2022;42(5):391-402. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Gauthier L, Gelinas I, Mcintyre M, et al. Disability Assessment for Dementia (DAD) user's guide. 1994.
  27. Gauthier S, Gelinas I, Gauthier L. Functional disability in Alzheimer's disease. Int Psychogeriatr. 1997;9(Suppl 1):163-165. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. GBD 2019 Stroke Collaborators. Global, regional, and national burden of stroke and its risk factors, 1990-2019: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2019. Lancet Neurol. 2021;20(10):795-820. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Godefroy O, Yaïche H, Taillia H, et al., and GRECogVASC Study Group. Who should undergo a comprehensive cognitive assessment after a stroke? A cognitive risk score. Neurology. 2018; 91:e1979-87. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Heiss WD, Rosenberg GA, Thiel A, et al. Neuroimaging in vascular cognitive impairment: a state-of-the-art review. BMC Med. 2016;14(1):174. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Hindmarch I, Lehfeld H, de Jongh P, Erzigkeit H. The Bayer Activities of Daily Living Scale (B-ADL). Dement Geriatr Cogn Disord. 1998;9(Suppl 2):20-26. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Chander, Russell J, et al. Development and validation of a risk score (CHANGE) for cognitive impairment after ischemic stroke. Scientific reports. 2017;7(1):12441. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Chaves MLF, Godinho CC, Porto CS, et al.; Group Recommendations in Alzheimer's Disease and Vascular Dementia of the Brazilian Academy of Neurology. Cognitive, functional and behavioral assessment: Alzheimer's disease. Dement Neuropsychol. 2011;5(3):153-166. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Chippa V, Roy K. Geriatric Cognitive Decline and Polypharmacy. StatPearls. StatPearls Publishing. 2023.
  35. Chiti G, Pantoni L. Use of Montreal Cognitive Assessment in patients with stroke. Stroke. 2014;45(10):3135-40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. Iadecola C, Duering M, Hachinski V, et al. Vascular Cognitive Impairment and Dementia: JACC Scientific Expert Panel. J Am Coll Cardiol. 2019;73(25):3326-3344. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. Jaroenngarmsamer T, Benali F, Fladt J, et al; ESCAPE-NA1 Investigators. Cortical and Subcortical Brain Atrophy Assessment Using Simple Measures on NCCT Compared with MRI in Acute Stroke. AJNR Am J Neuroradiol. 2023. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Jokinen H, Kalska H, Mäntylä R, et al. Cognitive profile of subcortical ischaemic vascular disease. J Neurol Neurosurg Psychiatry. 2006;77(1):28-33. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. Jorm AF, Scott R, Cullen JS, et al. Performance of the Informant Questionnaire on Cognitive Decline in the Elderly (IQCODE) as a screening test for dementia. Psychol Med. 1991;21:785-90. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  40. Kalaria RN, Akinyemi R, Ihara M. Stroke injury, cognitive impairment and vascular dementia. Biochim Biophys Acta. 2016;1862:915-925. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  41. Kandiah N, Chander RJ, Lin X, et al. Cognitive Impairment after Mild Stroke: Development and Validation of the SIGNAL2 Risk Score. J Alzheimers Dis. 2016;49:1169-77. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  42. Kandiah N, Ong PA, Yuda T, et al. Treatment of dementia and mild cognitive impairment with or without cerebrovascular disease: Expert consensus on the use of Ginkgo biloba extract, EGb 761®. CNS Neurosci Ther. 2019;25(2):288-298. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  43. Kaushik S, Vani K, Chumber S, et al. Evaluation of MR Visual Rating Scales in Major Forms of Dementia. J Neurosci Rural Pract. 2021;12(1):16-23. doi: 10.1055/s-0040-1716806. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  44. Kim JO, Lee SJ, Pyo JS. Effect of acetylcholinesterase inhibitors on post-stroke cognitive impairment and vascular dementia: a meta-analysis. PLoS One. 2020;15(2):e0227820. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  45. Kristensson JH, et al. Medications causing potential cognitive impairment are common in nursing home dementia units - a cross-sectional study. Exploratory research in clinical and social pharmacy. 2021;3:100054. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  46. Kwok CS, Loke YK, Hale R, et al. Atrial fibrillation and incidence of dementia: a systematic review and meta-analysis. Neurology. 2011;76:914-922. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  47. Lee HB, DeLoatch CJ, Cho S, et al. Detection and management of pre-existing cognitive impairment and associated behavioral symptoms in the Intensive Care Unit. Crit Care Clin. 2008;24(4):723-36. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  48. Lee JH, Kim SH, Kim GH, et al. Identification of pure subcortical vascular dementia using 11C-Pittsburgh compound B. Neurology. 2011;77(1):18-25. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  49. Li J, Wang J, Wu B, et al. Association Between Early Cognitive Impairment and Midterm Functional Outcomes Among Chinese Acute Ischemic Stroke Patients: A Longitudinal Study. Front Neurol. 2020;11:20. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  50. Lim JS, Lee JJ, Woo CW. Post-Stroke Cognitive Impairment: Pathophysiological Insights into Brain Disconnectome from Advanced Neuroimaging Analysis Techniques. J Stroke. 2021;23(3):297-311. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  51. Lo EH, Rosenberg GA. The neurovascular unit in health and disease: introduction. Stroke. 2009;40:S2-S3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  52. Lo JW, et al. Profile of and risk factors for poststroke cognitive impairment in diverse ethnoregional groups. Neurology. 2019;93(24):e2257-e2271. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  53. Mahoney Fl, Barthel DW Functional evaluation: the Barthel index. Md State Med J. 1965;14:61- 65. Přejít k původnímu zdroji...
  54. Makin SD, Turpin S, Dennis MS, Wardlaw JM. Cognitive impairment after lacunar stroke: systematic review and meta-analysis of incidence, prevalence and comparison with other stroke subtypes. J Neurol Neurosurg Psychiatry. 2013;84(8):893-900. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  55. Malleta GJ. The concept of reversible dementia. How nonreliable terminology may impair effective treatment. J Am Geriatr Soc. 1990;38:136-140. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  56. Mendonça MD, Alves L, Bugalho P. From Subjective Cognitive Complaints to Dementia Who is at Risk?: A Systematic Review. Am J Alzheimers Dis Other Demen. 2016;31(2):105-114. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  57. Nasreddine ZS, et al. The Montreal Cognitive Assessment, MoCA: a brief screening tool for mild cognitive impairment. Journal of the American Geriatrics Society. 2005;53(4):695-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  58. Nys GMS, van Zandvoort MJE, de Kort PLM, et al. Cognitive disorders in acute stroke: prevalence and clinical determinants. Cerebrovasc Dis. 2007;23(5-6):408-16. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  59. O'Sullivan MJ, et al. Cognitive Recovery After Stroke: Memory. Stroke. 2023;54(1):44-54. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  60. Pais R, Ruano LP, Carvalho O, Barros H. Global Cognitive Impairment Prevalence and Incidence in Community Dwelling Older Adults-A Systematic Review. Geriatrics (Basel). 2020;5(4):84. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  61. Petersen RC. Mild Cognitive Impairment. Continuum (Minneap Minn). 2016;22(2 Dementia):404-418. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  62. Petersen SE, Sporns O. Brain Networks and Cognitive Architectures. Neuron. 2015;88(1):207-19. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  63. Powers WJ, et al. Guidelines for the Early Management of Patients With Acute Ischemic Stroke: 2019 Update to the 2018 Guidelines for the Early Management of Acute Ischemic Stroke: A Guideline for Healthcare Professionals From the American Heart Association/American Stroke Association. Stroke. 2019;50(12):e344-e418. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  64. Preventívne postupy MZSR. Dostupné na: https://www.standardnepostupy.sk/novy-zoznam-schvalenych-preventivnych-postupov-ppvp/.
  65. Quinn TJ, et al. European Stroke Organisation and European Academy of Neurology joint guidelines on post-stroke cognitive impairment. European journal of neurology. 2021;28(12):3883-3920. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  66. Rost NS, Brodtmann A, Pase MP, et al. Post-Stroke Cognitive Impairment and Dementia. Circ Res. 2022;130(8):1252-1271. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  67. Sachdev PS, Brodaty H, Valenzuela MJ, et al. Clinical determinants of dementia and mild cognitive impairment following ischaemic stroke: the Sydney Stroke Study. Dement Geriatr Cogn Disord. 2006;21(5-6):275-283. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  68. Salvadori E, Cova I, Mele F, et al. Prediction of post-stroke cognitive impairment by Montreal Cognitive Assessment (MoCA) performances in acute stroke: comparison of three normative datasets. Aging Clin Exp Res. 2022;34(8):1855-1863. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  69. Salvadori E, Pasi M, Poggesi A, et al. Predictive value of MoCA in the acute phase of stroke on the diagnosis of mid-term cognitive impairment. J Neurol. 2013;260(9):2220-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  70. Sexton E, McLoughlin A, Williams DJ, et al. Systematic review and meta-analysis of the prevalence of cognitive impairment no dementia in the first year post-stroke. Eur Stroke J. 2019;4:160-71. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  71. Sharma R, Mallick D, Llinas RH, Marsh EB. Early Post-stroke Cognition: In-hospital Predictors and the Association With Functional Outcome. Front Neurol. 2020;11:613607. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  72. Schellekens MM, et al. Subacute cognitive impairment after first-ever transient ischemic attack or ischemic stroke in young adults: The ODYSSEY study. European stroke journal. 2023;8(1):283-293. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  73. Silhan D, Pashkovska O, Bartos A; Alzheimer's Disease Neuroimaging Initiative. Hippocampo-Horn Percentage and Parietal Atrophy Score for Easy Visual Assessment of Brain Atrophy on Magnetic Resonance Imaging in Early- and Late-Onset Alzheimer's Disease. J Alzheimers Dis. 2021;84(3):1259-1266. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  74. Skrobot OA, et al. The Vascular Impairment of Cognition Classification Consensus Study. Alzheimer's & dementia: the journal of the Alzheimer's Association. 2017;13(6):624-633. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  75. Sulter G, Steen C, De KJ. Use of the Barthel index and modified Rankin scale in acute stroke trials. Stroke. 1999;30:1538-1541. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  76. Sweeney MD, Ayyadurai S, Zlokovic BV. Pericytes of the neurovascular unit: key functions and signaling pathways. Nat Neurosci. 2016;19:771-783. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  77. Teng E, Becker BW, Woo E, et al. Utility of the functional activities questionnaire for distinguishing mild cognitive impairment from very mild Alzheimer disease. Alzheimer Dis Assoc Disord. 2010;24(4):348-53. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  78. Thiebaut de Schotten M, et al. Brain disconnections link structural connectivity with function and behaviour. Nature communications. 2020;11(1):5094. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  79. Vakil E. Neuropsychological assessment: principles, rationale, and challenges. Journal of clinical and experimental neuropsychology. 2021;34(2):135-50. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  80. van de Pol LA, Hensel A, Barkhof F, et al. Hippocampal atrophy in Alzheimer disease: age matters. Neurology. 2006;66(2):236-238. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  81. van Swieten JC, Koudstaal PJ, Visser MC, Schouten HJ, van GJ. Interobserver agreement for the assessment of handicap in stroke patients. Stroke. 1988;19:604-607. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  82. Weaver NA, et al. Strategic infarct locations for post-stroke cognitive impairment: a pooled analysis of individual patient data from 12 acute ischaemic stroke cohorts. The Lancet. Neurology. 2021;20(6):448-459. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  83. Weintraub S, Wicklund AH, Salmon DP. The neuropsychological profile of Alzheimer disease. Cold Spring Harb Perspect Med. 2012;2(4):a006171. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  84. Wolf PA, Abbott RD, Kannel WB. Atrial fibrillation: a major contributor to stroke in the elderly. The Framingham Study. Arch Intern Med. 1987;147(9):1561-1564. Přejít k původnímu zdroji...
  85. Zach P, Bartoš A, Lagutina A, et al. Easy Identification of Optimal Coronal Slice on Brain Magnetic Resonance Imaging to Measure Hippocampal Area in Alzheimer's Disease Patients. Biomed Res Int. 2020;2020:5894021. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  86. Zhan M, Sun L, Liu J, et al. EGb in the Treatment for Patients with VCI: A Systematic Review and Meta-Analysis. Oxid Med Cell Longev. 2021;2021:878768. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Neurologie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.