Neurol. praxi. 2021;22(4):255
Vážené kolegyně a vážení kolegové, jako kluk jsem kreslil. Koně – v mé rodné Levoči jich bylo dost, a lidi. Pak jsem se snažil portrétovat, a zjistil jsem, že na to nemám. Uměl jsem jakž takž nakreslit obličej, ale unikal mi výraz tváře, hlavně partie kolem očí. Kreslení jsem nechal, ale zůstala mi radost ze studia obličejů, jejich výrazu. Třeba když čekám v samoobsluze ve frontě u pokladny nebo na dovolené. Tam se bavím snahou přiřadit vzhled k národnosti. Například na letišti nebo na dovolené u moře, jako právě teď...
Neurol. praxi. 2021;22(4):259 | DOI: 10.36290/neu.2021.097
V aktuálním čísle bylo jako hlavní vybráno téma neuroinfekcí. Infekční záněty nervového systému představují poměrně rozsáhlé spektrum diagnóz, což je dáno tím, že schopností napadat nervovou tkáň disponuje řada virů, bakterií, hub i parazitů. Koneckonců i během aktuální pandemie vidíme na příkladu infekce virem SARS-CoV-2, že ačkoli hlavní děj se v průběhu choroby odehrává v dýchacím systému a zejména v plicích, nejsou neurologické komplikace nijak výjimečné. Neuroinfekce jsou často velmi klinicky závažné a zejména u hnisavých meningitid zůstává smrtnost i ve vyspělých zemích poměrně vysoká....
Neurol. praxi. 2021;22(4):260-263 | DOI: 10.36290/neu.2021.004
Hnisavé infekce centrálního nervového systému jsou život ohrožující onemocnění. Vyskytují se s poměrně nízkou incidencí, jejich význam však spočívá ve vysoké letalitě a častých trvalých následcích. Prognóza závisí na řadě faktorů, především na rychlosti stanovení diagnózy a zahájení správné kauzální a podpůrné léčby. Proto je nezbytné edukovat lékaře všech oborů o významu a přístupu k těmto infekcím. Hnisavá meningitida je infekce měkkých plen mozkových vyvolaná pyogenními bakteriemi. Navzdory poklesu incidence v posledních 20 letech i medicínskému pokroku zůstává pro svou vysokou smrtnost a trvalé následky nadále velkou výzvou pro lékaře i vědce.
Neurol. praxi. 2021;22(4):264-266 | DOI: 10.36290/neu.2021.010
Mozkový absces je ložiskový hnisavý zánět v mozkovém parenchymu vyvolaný nejčastěji pyogenními bakteriemi. Pokroky v diagnostice a léčbě v posledních několika desetiletích vedly ke značnému zlepšení prognózy nemocných s tímto onemocněním. Přesto je smrtnost i frekvence trvalých následků poměrně vysoká. Rychlá a správná diagnostika a časné zahájení léčby zvyšuje naději na lepší léčebný výsledek.
Neurol. praxi. 2021;22(4):267-273 | DOI: 10.36290/neu.2021.018
Aseptické neuroinfekce jsou v České republice poměrně častým onemocněním, jelikož dvě nejčastější, klíšťaty přenášené klíšťová meningoencefalitida a lymeská borrelióza, jsou zde endemické. Vyznačují se nehnisavým zánětlivým nálezem v mozkomíšním moku a většinou souborem encefalitických či meningeálních příznaků. Způsobují je především viry, u kterých až na výjimky je k dispozici jenom symptomatická léčba, a bakterie, které lze léčit kauzálně. Recentně se objevují nové příčiny, například západonilská horečka (WNF), dosud pouze importovaná nákaza, která již pronikla i na území České republiky. V dlouhodobém horizontu mohou aseptické neuroinfekce způsobovat...
Neurol. praxi. 2021;22(4):274-277 | DOI: 10.36290/neu.2021.012
Lymeská borrelióza je multisystémové onemocnění způsobené borreliemi ze sérokomplexu Borrelia burgdorferi sensu lato. Hlavním vektorem borrelií v Evropě je klíště Ixodes ricinus. Všechna stadia klíštěte (larva, nymfa a dospělec) mohou hrát roli v přenosu. Nejvíce neurotropní jsou dvě borrelie: B. garinii a B. bavariensis. Lymeská neuroborrelióza (LNB) je akutní postižení centrální a periferní nervové soustavy, které se vyvíjí za několik týdnů po sání klíštěte. Nemoc se projevuje jako bolestivá meningoradikuloneuritida u dospělých a meningoneuritida u dětí. Nejčastější kraniální neuritidou je jednostranná či oboustranná obrna...
Neurol. praxi. 2021;22(4):278-282 | DOI: 10.36290/neu.2021.025
Postižení nervového systému se může objevit prakticky kdykoli v průběhu infekce lidským virem imunodeficience (HIV). Onemocnění mohou být primární - způsobená přímo HIV - nebo sekundární - infekce vyvolané různými mikroorganismy nebo nádory. Jak se prohlubuje buněčný imunodeficit, vytváří se podmínky pro vznik oportunních infekcí. Ty zahrnují zejména tři typické diagnózy: toxoplazmovou encefalitidu, kryptokokovou meningitidu a progresivní multifokální leukoencefalopatii (PML). Antiretrovirová terapie (ART) významně změnila výskyt nervových komplikací, oportunních infekcí ubylo, primární mozkový lymfom je dnes vzácný, nicméně i při nastavení účinného...
Neurol. praxi. 2021;22(4):284-288 | DOI: 10.36290/neu.2021.013
Syndrom závislosti na alkoholu je v české populaci častý. Neurologové se s těmito pacienty setkávají při lůžkové i ambulantní péči. Jedním z častých zdravotních problémů u nich je výskyt epileptických záchvatů. I osoby závislé na alkoholu mohou mít některý typ epilepsie. Cílem přehledového článku je upřesnění, kdy se jedná o epileptické záchvaty akutní symptomatické a kdy o záchvaty, které jsou klinickou manifestací epilepsie jako chronického onemocnění, a jak k nim v léčbě přistupovat. Je zmíněna terapie odvykacího stavu a syndromu závislosti. Chronické podávání antiepileptik je u těchto pacientů indikováno v případě diagnostikované epilepsie a při...
Neurol. praxi. 2021;22(4):289-294 | DOI: 10.36290/neu.2021.039
Když se v roce 2019 začal šířit covid-19, vyvstaly i obavy ohledně jeho průběhu u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) a neuromyelitis optica a poruchami jejího širšího spektra (NMOSD). Ukazuje se, že tato infekce probíhá obecně u pacientů s RS obdobně jako u ostatní populace se zohledněním týchž rizikových faktorů. Ve větším riziku těžšího průběhu jsou však pacienti na terapii antiCD20 a po recentním podání glukokortikoidů. Publikací zabývajících se průběhem covidu-19 u pacientů s NMOSD je jen málo, avšak dostupná data varují před výrazně horším průběhem a vyšší mortalitou v této populaci. Tato zjištění se již odrazila i v přednostní vakcinaci a...
Neurol. praxi. 2021;22(4):295-299 | DOI: 10.36290/neu.2021.061
Léčba subkutánním inteferonem β-1a (IFN β-1a) snižuje u relaps-remitentní roztroušené sklerózy (RS) riziko klinické i radiologické progrese. Účinnost byla prokázána i ve fázi klinicky izolovaného syndromu. Dlouhodobá data o bezpečnosti IFN β-1a jsou příznivá včetně možnosti léčby v průběhu těhotenství a kojení. Adherenci pacientů k léčbě IFN β-1a zvyšuje užívání elektronického autoinjektoru. Registr ReMuS zajišťuje sběr dat o pacientech s RS v České republice již od roku 2013. Analýza dostupných dat umožňuje podrobnou charakteristiku pacientů léčených subkutánním IFN β-1a. K dispozici jsou informace o vývoji počtu pacientů,...
Neurol. praxi. 2021;22(4):300-302 | DOI: 10.36290/neu.2021.048
Pacienti s roztroušenou sklerózou mohou být v dnešní době léčeni humanizovanou monoklonální protilátkou ocrelizumabem. Tento lék byl doposud podáván parenterálně intravenózně v intervalu 3,5 hodiny. Jak víme z jiných oborů medicíny, zkrácení doby infuze může minimalizovat zátěž pacientů při léčbě a zkrátit dobu pobytu v infuzní místnosti, aniž by byla ohrožena bezpečnost pacientů, což je zvláště důležité ve světle současné pandemie covidu-19. Studie ENSEMBLE PLUS se zabývala bezpečností podání ocrelizumabu při zkrácení doby infuze na 2 hodiny. Tento článek zprostředkovává výsledky této studie.
Neurol. praxi. 2021;22(4):303-307 | DOI: 10.36290/neu.2021.043
Užívání farmak hraje klíčovou roli v současné medicíně. Jejich užívání je spojeno s řadou benefitů, ale nelze opomenout ani fakt, že může pacienta i poškozovat. Spektrum nežádoucích účinků je široké stejně jako spektrum indikací. Mezi možná úskalí podávání farmak patří i riziko navození duševních obtíží, např. poruchy nálady. Depresivní symptomy nebo deprese samotná jsou popisovány např. při podávání kortikoidů, antiparkinsonik, antivirotik, ale i běžněji užívaných léčiv, jakými jsou betablokátory, statiny nebo opioidní analgetika. Nutno dodat, že rozvoj depresivní symptomatiky nepatří mezi typické nežádoucí účinky farmak, a tedy že s farmakogenně...
Neurol. praxi. 2021;22(4):308-314 | DOI: 10.36290/neu.2021.046
Hypotyreóza je časté onemocnění a postihuje až 5 % populace. Neurologické příznaky jsou u hypotyreózy časté a týkají se jak centrálního, tak periferního nervového systému. V některých případech je hypotyreóza přímou příčinou manifestace nebo zhoršení neurologických projevů, jindy jde o asociaci na základě společného patogenetického (autoimunitního) pozadí, jsou ale i případy, kdy je kauzální souvislost sporná, zatížená metodologickým selekčním bias publikovaných studií. Substituční léčba levothyroxinem vede u manifestní hypotyreózy ve většině případů k částečné nebo úplné regresi neurologické symptomatologie. U subklinické hypotyreózy či eutyroidní...
Neurol. praxi. 2021;22(4):315-319 | DOI: 10.36290/neu.2021.052
Protilátky proti CGRP nebo jeho receptoru blokují vazodilatační účinek CGRP a jsou nejúčinnějšími antimigreniky současnosti. Receptory pro CGRP jsou přítomny v řadě tkání těla, včetně trávicího traktu. Přepokládá se, že CGRP se zde podílí na regulaci motility, sekrece, resorpce a prokrvení. Blokáda jeho působení může mít za následek řadu nežádoucích účinků. Byl např. zaznamenán vyšší výskyt obstipace po erenumabu (anti-CGRP). Hypoteticky tato léčiva mohou ovlivňovat také hojení ulcerací gastroduodena, průběh idiopatických střevních zánětů nebo rychlost vyprazdňování žaludku.
Neurol. praxi. 2021;22(4):320-324 | DOI: 10.36290/neu.2021.047
Siponimod je prvním lékem modifikujícím onemocnění v léčbě sekundárně progresivní roztroušené sklerózy (SP RS). Jeho účinnost byla prokázána ve studii EXPAND. Jedná se o perorální selektivní modulátor receptorů pro sfingosin-1-fosfát, konkrétně podtypů 1 a 5 (S1P1, S1P5). Vazbou na S1P1 receptory na lymfocytech inhibuje jejich výstup z lymfatických uzlin a omezuje tak jejich průnik do centrálního nervového systému (CNS). Přestupem přes hematoencefalickou bariéru ovlivňuje zánětlivé i neurodegenerativní procesy probíhající v CNS při SP RS. Formou kazuistiky prezentujeme, jaké možnosti léčby SP RS jsme doposud měli k dispozici a co nám a našim pacientům...
Neurol. praxi. 2021;22(4):325-330 | DOI: 10.36290/neu.2021.053
Kazuistické sdělení popisuje případ pacientky s adultní formou Pompeho choroby (GSD II). Diagnóza pacientky byla stanovena ve věku 21 let a nemocná je nyní úspěšně léčena substituční terapií. Autorka přehledně shrnuje současný popis znalostí o etiopatogenezi, klasifikaci, diagnostických postupech a léčebných možnostech této vrozené choroby.
Neurol. praxi. 2021;22(4):332-336 | DOI: 10.36290/neu.2021.098
Neurol. praxi. 2021;22(4):338-342 | DOI: 10.36290/neu.2021.055
Schválené možnosti antiepileptické terapie v dětském věku jsou omezenější než v dospělosti a proces zařazení nového antiepileptika v dětství je většinou zdlouhavější. Cílem přehledného článku je podání ucelených informací o perampanelu, jeho nových indikacích i praktických zkušenostech. Fycompa® (perampanel - PER) má unikátní mechanismus účinku, nízký interaktivní potenciál, je bezpečný a dobře snášený a vykazuje dobrou snášenlivost i v dlouhodobém měřítku. Při správném použití může být vhodným lékem v přídatné terapii i v časných fázích léčby.