Neurol. praxi. 2026;27(4):268-272 | DOI: 10.36290/neu.2026.047
Myoklonus predstavuje heterogénnu skupinu hyperkinetických porúch charakterizovaných náhlymi krátkymi svalovými zášklbmi. Presná klasifikácia podľa generátora (kortikálny, subkortikálny, spinálny, periférny, funkčný) je kľúčová pre diagnostiku aj liečbu, avšak klinické rozlíšenie býva často náročné. Diagnostika je ešte komplikovanejšia, ak sa myoklonus vyskytuje spolu s inou hyperkinézou, napríklad pri cervikálnej dystónii, typických alebo atypických parkinsonských syndrómoch a podobne. Elektrofyziologické metódy, najmä polymyografia (polyEMG), elektroencefalografia (EEG), somatosenzorické evokované potenciály (SSEP) a jerk-locked back-averaging (JLBA), umožňujú objektivizáciu a presnú lokalizáciu generátora myoklonu. Tento článok ponúka prakticky orientovaný prehľad elektrofyziologickej diagnostiky myoklonov so zameraním na interpretáciu nálezov, technické aspekty vyšetrení a algoritmizovaný prístup využiteľný v neurologickej praxi.
Myoclonus represents a heterogeneous group of hyperkinetic disorders characterized by sudden, brief muscle jerks. Precise classification according to the generator (cortical, subcortical, spinal, peripheral, or functional) is crucial for both diagnosis and treatment; however, clinical differentiation is often challenging. Diagnosis becomes even more complicated when myoclonus occurs in conjunction with another hyperkinetic disorder, for example in cervical dystonia or in typical or atypical parkinsonian syndromes. Electrophysiological methods, particularly polymyography (poly-EMG), electroencephalography (EEG), somatosensory evoked potentials (SSEP), and jerk-locked back-averaging (JLBA), enable objective assessment and accurate localization of the myoclonus generator. This article provides a practically oriented overview of the electrophysiological diagnosis of myoclonus, with a focus on interpretation of findings, technical aspects of the examinations, and an algorithmic approach applicable in neurological practice.
Vloženo: 3. červen 2026; Revidováno: 1. srpen 2026; Přijato: 19. srpen 2026; Zveřejněno: 2. říjen 2026 Zobrazit citaci
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...