Dlouhodobá účinnost a bezpečnost ofatumumabu v léčbě roztroušené sklerózyPřehledové články

Long-term efficacy and safety of ofatumumab in the treatment of multiple sclerosis

MUDr. Marek Peterka

Neurol. praxi. 2022;23(6):477-482 | DOI: 10.36290/neu.2022.050  

Léčba roztroušené sklerózy (RS) prodělává v posledních letech výrazný pokrok. Přestože přítomnost oligoklonálních pásů v likvoru je jedním z pilířů pro stanovení diagnózy RS, byla funkce B lymfocytů v patofyziologii tohoto onemocnění dlouhou dobu podceňována. Až příchod léků, které vedou k depleci B lymfocytů, ukázal jejich schopnost potlačit aktivitu tohoto onemocnění. Aktuálně máme k dispozici další léčebný přípravek z této skupiny s názvem ofatumumab. Jedná se o první plně humánní monoklonální protilátku, která je k dispozici k léčbě relaps­‑remitentní formy RS. Cílem tohoto článku je přinést aktuální informace o dlouhodobé bezpečnosti a účinnosti...

Prínos optickej koherentnej tomografie (OCT) v diagnostike, monitorovaní aktivity ochorenia a odpovede na liečbu u pacientov so sclerosis multiplexPřehledové články

Benefit of optical coherence tomography (OCT) in the diagnosis, monitoring of disease activity and response to treatment in patients with multiple sclerosis

MUDr. Miriama Skirková, MUDr. Monika Moravská, MUDr. Marek Horňák, MUDr. Jozef Szilasi, doc. MUDr. Jarmila Szilasiová, PhD.

Neurol. praxi. 2022;23(6):470-476  

Optická koherentná tomografia (OCT) je neinvazívna zobrazovacia metóda štruktúr sietnice, ktorá sa môže využiť v diagnostike a monitorovaní aktivity sclerosis multiplex, predovšetkým zobrazením redukcie celkového makulárneho objemu a stenčenia peripapilárnej vrstvy nervových vlákien sietnice. Závažnosť týchto deficitov je úmerná progresii disability pacienta. Parametre neurodegenerácie zrakového nervu a retinálnych gangliových buniek korelujú s mierou atrofie mozgu a s aktivitou ochorenia vyjadreným stavom NEDA.

Problematika lékových závislostí v ordinaci neurologaPřehledové články

Primary neurology healthcare and prescription drug addiction

MUDr. Petr Polidar

Neurol. praxi. 2022;23(6):463-467 | DOI: 10.36290/neu.2022.001  

Ve 21. století bývá v ambulanci neurologa kontakt s pacientem, který doposud neužívá žádné léky, spíše kuriozitou. S rostoucí četností chronických onemocnění se dostává do popředí fenomén polypragmazie, který bývá spojen se závažnými riziky poškození pacienta. S vývojem nových látek a vícesložkových léků lze do určité míry redukovat množství léčiv, které pacient užívá. Tento proces však vyžaduje dostatek času stráveného s pacientem, který mnohdy nemáme. Navíc existují lékové skupiny, u kterých je vysazení spojeno s výraznou nespokojeností pacienta. Problematika lékové závislosti se rychle dostává do popředí zájmu odborné veřejnosti. Adiktologie je...

Využití antiCGRP profylaxe u epizodické a chronické migrényPřehledové články

Application of antiCGRP prophylaxis episodic and chronic migraines in praxis

MUDr. Petra Migaľová

Neurol. praxi. 2022;23(6):453-460  

Migréna je třetí nejčastější neurologickou nemocí. Zároveň je i jednou z nejvíce hendikepujících nemocí na světě. V České republice je odhadem kolem milionu pacientů s migrénou, z toho nejméně 50 000 žen a mužů trpí migrénou chronickou. Od roku 1993 máme k dispozici specifická akutní antimigrenika, triptany. Jejich nadměrné podávání může vést k sekundárně navozené bolesti hlavy z nadužívání léčby. Od roku 2020 je k dispozici cílená biologická profylaktická léčba, která výrazně snižuje počet migrenózních záchvatů a zlepšuje kvalitu života nemocného.

Nefarmakologické léčebné postupy v neuropsychiatriiHlavní téma

Non­‑pharmacological treatments in neuropsychiatry

doc. MUDr. Marek Baláž, Ph.D., prof. MUDr. Tomáš Kašpárek, Ph.D., doc. MUDr. Lucie Kališová, Ph.D., prof. MUDr. Jan Chrastina, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(6):447-450  

Nefarmakologické terapeutické metody v neuropsychiatrii představují biologické postupy (invazivní a neinvazivní stimulace struktur centrálního nervového systému), psychoterapie a psychoedukace. Spektrum jimi léčených nemocí je poměrně široké a lze očekávat, že s rozvojem poznání v oblasti neurověd a s lepší dostupností těchto metod jejich použití pravděpodobně poroste.

Psychiatrická problematika pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou: příspěvek psychiatra ke zlepšení kvality života postižených pacientůHlavní téma

Psychiatric disorders in patients with amyotrophic lateral sclerosis

MUDr. Jana Milerová, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(6):442-446  

Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je progresivní neurodegenerativní onemocnění vedoucí k postupné svalové slabosti a úmrtí na dechové selhání během 2-5 let. Vzhledem k absenci dostatečně účinné kauzální léčby se péče zaměřuje na redukci doprovodných komplikací onemocnění. Psychiatrická problematika pacientů s ALS je častá a v klinické praxi opomíjená. Poruchy zde popsané - behaviorální a kognitivní příznaky frontotemporální degenerace, pseudobulbární afekt a depresivní a úzkostná porucha - negativně modifikují průběh základního onemocnění, zkracují dobu přežití, významně prohlubují utrpení pacientů s ALS a zásadně snižují kvalitu života nemocných...

Indikace neuropsychologického vyšetření v neuropsychiatrii: indikujeme vždy účelně?Hlavní téma

Indications for neuropsychological assessment in neuropsychiatry: are referrals for neuropsychological evaluation always effective?

doc. Mgr. Ondřej Bezdíček, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(6):437-441  

Text podává základní přehled o indikacích a kontra­indikacích neuropsychologického vyšetření zejména v lékařských zařízeních. Popisuje jednotlivé části indikačního procesu a nabízí algoritmus pro orientaci v indikacích neuropsychologického vyšetření od praktického lékaře až po specialisty.

Agitovaný a agresivní pacient v neuropsychiatrii: umíme pracovat i s nefarmakologickými postupy?Hlavní téma

Agitated and aggressive patient in neuropsychiatry: Are we using non-pharmacological procedures correctly?

prof. MUDr. Jan Vevera, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(6):432-436 | DOI: 10.36290/neu.2022.057  

S agresivním pacientem se setká téměř každý zdravotnický pracovník, a proto je nutné, aby znal pravidla deeskalace násilí. Jedná se o způsob chování a komunikace, který vede ke snížení napětí u pacienta i u ošetřujícího personálu. Prvním krokem deeskalace je vyhodnocení situace. V této fázi je prvořadá bezpečnost zdravotníka. Důležité je monitorování vlastních reakcí, zachování klidu a zjištění skutečných příčin agitovanosti a násilí. Druhým krokem je správná komunikace, která obnáší informovanost pacienta o tom, co se s ním děje a bude dít, což podporuje jeho důvěru. Podstatný je soulad mezi verbální a neverbální komunikací. Třetím krokem je vyjednávání,...

Neuropsychiatrie a neuropsychologieHlavní téma

MUDr. Tereza Uhrová, Ph. D.

Neurol. praxi. 2022;23(6):431  

Slovo úvodemSlovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA, FEAN

Neurol. praxi. 2022;23(5):343  

Vážené kolegyně a vážení kolegové, epilepsie je nemoc, ale z pohledu historie je to složitější. Magická interpretace epilepsie má dlouhou historii. Lidé nacházeli podobnost mezi epilepsií a extatickými stavy vyvolanými šamany a kouzelníky. Záchvat byl interpretován jako vstup posvátnosti, nebo naopak prokletí, do těla nemocného. Nemocný s epilepsií byl tedy pokládán za osobu posvátnou nebo prokletou, pohled se měnil. Řekové kladli za vinu vznik epilepsie bohyni kouzel a strašidel Hekaté. Avšak Hippokrates zřejmě jako první prohlásil, že epilepsie není svatější než jiné choroby, a poměrně přesně ji popsal. I název epilepsie pochází ze starořeckého pojmu...

Trombóza mozkových splavů a důležitost farmakologické anamnézySdělení z praxe

Cerebral venous thrombosis and the importance of farmacological history

MUDr. Zuzana Hanzelková, doc. MUDr. Ondřej Volný, Ph.D., MUDr. Jana Slonková, Ph.D., MUDr. Pavla Hanzlíková, Ph.D., prof. MUDr. Michal Bar, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(5):418-420 | DOI: 10.36290/neu.2021.078  

Trombóza mozkových žil a splavů je vzácnější formou cévní mozkové příhody postihující nejčastěji ženy ve fertilním věku. Prezentací kazuistiky poukazujeme na možnou nespecifičnost klinických příznaků a nezbytnost správného a cíleného odebrání farmakologické anamnézy. Pacientka vyhledala lékaře pro bolest krční páteře a hlavy nespecifického charakteru. Počítačová tomografie mozku byla popsána jako zcela v normě, zánětlivé parametry byly v mezích normy a provedená lumbální punkce vyloučila neuroinfekci. Diagnózu trombózy mozkových splavů odhalila až MR angiografie. Vstupně pacientka užívání léků neuváděla, až po MR vyšetření při cíleném dotazu doplnila...

Vyšetření subjektivní vizuální vertikály pomocí upraveného kbelíku (SVV bucket test)Sdělení z praxe

Examination of subjective visual vertical by SVV bucket test

MUDr. Jan Heřman, MUDr. Tomáš Fürst, prof. MUDr. Richard Salzman, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(5):413-416 | DOI: 10.36290/neu.2021.016  

Cíle: Stanovit hodnotu náklonu subjektivní vizuální vertikály (SVV) u zdravých dobrovolníků a u pacientů s periferním vestibulárním syndromem pomocí speciálně upraveného kbelíku (SVV bucket test). Zhodnotit interindividuální opakovatelnost vyšetření u pacientů otoneurologické poradny. Metodika: Srovnáním výsledků měření lékaře a sestry u 153 pacientů otoneurologické poradny jsme hodnotili interindividuální reprodukovatelnost této metody. Dále byly porovnány výsledky 38 zdravých dobrovolníků a 42 pacientů s periferní vestibulární lézí. Výsledky: Zjistili jsme dobrou reprodukovatelnost vyšetření. Průměrná výchylka SVV u zdravých dobrovolníků byla většinou...

Rodina s hereditární transthyretinovou amyloidózou - kazuistikaSdělení z praxe

Family with hereditary transthyretin amyloidosis - case report

MUDr. Tomáš Bauer

Neurol. praxi. 2022;23(5):406-411 | DOI: 10.36290/neu.2022.056  

Hereditární transtyretinová amyloidóza je vzácné onemocnění s často fatálním průběhem. Vzhledem k aktuálně dostupným možnostem léčby počátečních stadií je nutná diagnostická bdělost a cílené pátrání po pacientech jí trpících. Článek stručně shrnuje současné vědomosti o nemoci, úskalí diagnostiky, doporučený postup léčby a prezentuje případ v České republice první objevené rodiny.

Pravidelný monitoring kognitivních funkcí při roztroušené sklerózeZ pomezí neurologie

Regular monitoring of cognitive functions in multiple sclerosis

Mgr. Jiří Motýl, Ph.D., doc. MUDr. Tomáš Uher, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(5):400-405 | DOI: 10.36290/neu.2022.042  

Prevalence kognitivního deficitu u roztroušené sklerózy (RS) je udávána mezi 35 a 65 %. Kognitivní deficit většinově nabývá mírného rázu. U RS bývají nejčastěji zasaženy kognitivní domény rychlosti zpracování informací a epizodické paměti. Pravidelný monitoring kognitivních funkcí při onemocnění RS nám poskytuje významné údaje o aktivitě onemocnění, které můžeme zohlednit při péči a léčbě, a to ještě před tím, než se u osoby s RS plně projeví porucha kognitivních funkcí. Pro monitoraci onemocnění jsou doporučovány neuropsychologické baterie BICAMS, MACFIMS nebo test SDMT. K hodnocení významné změny v kognitivním výkonu lze využít postupy indexu spolehlivé...

Očkování pacientů s roztroušenou sklerózouZ pomezí neurologie

Vaccination of patients with multiple sclerosis

MUDr. Daniel Dražan, MUDr. Tomáš Nečas

Neurol. praxi. 2022;23(5):395-399 | DOI: 10.36290/neu.2022.036  

Pacienti s roztroušenou sklerózou mají kvůli základnímu onemocnění i jeho léčbě zvýšené riziko získání infekčních onemocnění a jejich komplikací, kterým je možné zabránit vakcinací. Vakcíny prokazatelně nezpůsobují ani nezhoršují průběh roztroušené sklerózy. Všichni pacienti s roztroušenou sklerózou by měli být řádně očkovaní podle indikací daných věkem a rizikovými faktory, včetně imunosupresivní léčby. Ta je ale kontraindikací podání živých očkovacích látek.

Role kortikoidů v terapii epilepsiePřehledové články

The role of corticosteroids in the treatment of epilepsy

MUDr. Klára Španělová, MUDr. Katarína Česká, MUDr. Štefánia Aulická, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(5):389-393  

Zánětlivé procesy v mozku jsou součástí patofyziologického mechanismu, který se podílí na procesu epileptogeneze, spouštění záchvatové aktivity a rozvoji farmakorezistence. V průběhu rekurentních záchvatů nebo status epilepticus selhává endogenní protizánětlivá odpověď a dochází k rozvoji zánětu, který může hrát zásadní roli v udržování záchvatové aktivity a pokračování záchvatů. Vztah zánětu a epilepsie je tedy reciproční. Antikonvulzivní efekt kortikoidů a ACTH je částečně zprostředkován jejich protizánětlivými vlastnostmi. Díky svému komplexnímu účinku dosáhly v epileptologii širokého uplatnění jak v rámci chronické léčby farmakorezistentní epilepsie,...

Deficit dekarboxylázy aromatických L­‑aminokyselin. Možná častější příčina opožděného psychomotorického vývoje, než by se mohlo zdátPřehledové články

Aromatic amino acid decarboxylase deficiency (AADC). Perhaps a more common cause of delayed psychomotor development than it might seem

MUDr. Lenka Knedlíková, MUDr. Pavlína Danhofer, Ph.D., MUDr. Senad Kolář, doc. MUDr. Hana Ošlejšková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(5):381-386 | DOI: 10.36290/neu.2022.009  

Deficit dekarboxylázy aromatických L­‑aminokyselin (AADC deficit) je vzácné, autosomálně recesivní onemocnění syntézy neurotransmiterů způsobující významný kombinovaný deficit katecholaminů, dopaminu a serotoninu. Manifestuje se v kojeneckém věku opožděným psychomotorickým vývojem, hypotonií, abnormními pohyby s okulogyrickými krizemi, vegetativními příznaky a dalšími projevy. Obecně malé povědomí o tomto onemocnění, variabilní klinický obraz i tíže fenotypu, společně s metodicky složitou diagnostikou, často rezultuje v chybnou kategorizaci těchto pacientů a přispívá k celosvětově silné poddiagnostikovanosti choroby. Článek poskytuje ucelený...

Vysoce účinné léky v časné fázi roztroušené sklerózy mozkomíšníHlavní téma

High-efficacy drugs in early stage of multiple sclerosis

MUDr. Veronika Tichá, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(5):373-378 | DOI: 10.36290/neu.2022.054  

Nejčastěji používaným algoritmem léčby roztroušené sklerózy (RS) je zahájení s léky s nižší účinností, tzv. léky první volby, a při jejich selhání eskalace na léky s vyšší účinností, tzv. HET (High Efficacy Treatment). Použití vysoce účinných léků již v časné fázi nemoci se ale ukazuje jako lepší strategie k oddálení progrese a nevratného poškození centrálního nervového systému. Příznivý bezpečnostní profil těchto léků umožnuje sledovat od samého začátku léčby RS cíl úplné stabilizace klinických parametrů i nálezu na magnetické rezonanci. Překážkou ve svobodném užívání vysoce účinných léků je však složitý a nepřehledný systém omezujících úhradových kritérií.

Supraspinální a kognitivně­‑afektivní komponenta u bolestí hlavyHlavní téma

Supraspinal and cognitive-affective components in headaches

MUDr. Pavel Řehulka, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(5):367-371 | DOI: 10.36290/neu.2022.037  

Supraspinální mechanismy se podílí na patofyziologii nejčastějších bolestí v kraniofaciální oblasti (migréna, tenzní typ bolesti hlavy, myofasciální orofaciální bolest a idiopatická orofaciální bolest). Tato onemocnění jsou získaná a multifaktoriální, na jejich rozvoji se podílí genetická predispozice, hormonální vlivy a environmentální faktory (včetně psychosociálního stresu). Neurobiologické procesy, které se v genezi těchto onemocnění uplatňují, nejsou dosud plně objasněny. Zahrnují však alteraci funkce na periferní i centrální úrovni somatosenzorického systému a poruchu endogenní modulace nociceptivní aktivity. Vzájemná závislost mezi psychosociálním...

Získané funkčné poruchy reči a hlasuHlavní téma

Acquired functional speech and voice disorders

Mgr. Patrik Mackulin, prof. PaedDr. Zsolt Cséfalvay, PhD.

Neurol. praxi. 2022;23(5):362-366  

Získané funkčné poruchy reči a hlasu (v literatúre uvádzané aj ako psychogénne, psychosomatické, konverzné, neorganické poruchy reči) sú samostatným subtypom funkčných neurologických porúch zahŕňajúcich širokú škálu porúch reči a hlasu, ktoré nie sú dostatočne pochopené, a preto sú v klinickej praxi málo diagnostikované, respektíve sú nezriedka diagnostikované nesprávne. Získané funkčné poruchy reči a hlasu nevznikajú v dôsledku štrukturálnych organických alebo neurologických zmien, ale predpokladá sa, že v pozadí ich vzniku môžu stáť biopsychosociálne faktory. V klinickom obraze týchto pacientov sa môžu deficity vyskytovať izolovane alebo v komorbidite...

Psychogenní neepileptické záchvatyHlavní téma

Psychogenic nonepileptic seizures

MUDr. Ondřej Strýček, Ph.D., prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(5):355-361  

Psychogenní neepileptické záchvaty (psychogenic nonepileptic seizures - PNES) jsou, po poruchách hybnosti, druhou nejčastější funkční neurologickou poruchou. Jsou to paroxysmální patologické behaviorální projevy či prožitky, které svým klinickým obrazem připomínají epileptické záchvaty či synkopu. Nemají však stejnou patofyziologickou příčinu (tj. elektrofyziologický korelát typický pro epileptické záchvaty či hypoperfuzi mozku jako u synkopy). Přestože se jedná o funkční neurologickou poruchu s charakteristickými rysy, je její diagnostika často velmi obtížná. Od prvního záchvatu ke stanovení správné diagnózy uplyne většinou několik let, během kterých...

Funkční poruchy hybnostiHlavní téma

Functional movement disorders

MUDr. Tereza Serranová, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(5):348-354 | DOI: 10.36290/neu.2022.027  

Funkční poruchy hybnosti jsou významným zdrojem disability. Diagnóza funkčních poruch hybnosti je založená na průkazu inkonzistence hybných projevů a na inkompatibilitě s jiným organickým onemocněním, a nikoliv na vyloučení jiného onemocnění či průkazu psychopatologie. Role neurologa spočívá v předání pozitivní diagnózy a vysvětlení, že funkční symptomy jsou skutečné, časté a potenciálně reverzibilní, a také v dlouhodobém sledování vývoje neurologických příznaků. Narůstající evidence svědčí pro účinnost fyzioterapie a psychoterapeutických intervencí buď samostatně, nebo v kombinaci. Úkolem psychiatrů je diagnostika a léčba psychiatrických komorbidit,...

Funkční neurologické poruchyHlavní téma

prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D., FRCP

Neurol. praxi. 2022;23(5):347  

Slovo úvodemSlovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA, FEAN

Neurol. praxi. 2022;23(4):263  

Vážené kolegyně a vážení kolegové, vaxeři a antivaxeři… v době covidu o nich slyšíme stále. Argumenty antivaxerů jsou různé, sotva vědecké, ale v ČR je očkováno méně než 70 % obyvatel, zřejmě jim věří hodně lidí. Není to však nic nového, antivaxeři byli a budou… Když se podíváme na historii epidemií neštovic, mortalita byla obrovská, zejména dětí...

Neuromyelitis optica imitující astrocytomSdělení z praxe

Neuromyelitis optica imitating astrocytoma

MUDr. Kryštof Švub, MUDr. Kamila Revendová, doc. MUDr. Ondřej Volný, Ph.D., MUDr. Pavel Hradílek, Ph.D., MUDr. Olga Zapletalová, RNDr. Pavlína Kušnierová, Ph.D., prof. MUDr. Michal Bar, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(4):336-338 | DOI: 10.36290/neu.2021.057  

Předkládaná kazuistika prezentuje 23letou slečnu, která byla přijata na Neurologickou kliniku Fakultní nemocnice Ostrava k došetření progredující centrální kvadruparézy a nálezu léze protáhlého vřetenovitého tvaru s výrazným postižením šedé hmoty míšní krční a proximální hrudní části míchy na T2 vážených obrazech na magnetické rezonanci krční a hrudní míchy. V rámci diferenciální diagnostiky je nutné u pacientů s nálezem hypersignální léze na T2 vážených obrazech magnetické rezonance míchy myslet na diagnózu neuromyelitis optica a stanovit v séru protilátky proti akvaporinům a myelinovému oligodendrocytárnímu glykoproteinu, aby tito pacienti nemuseli...

Oklúzia a. cerebri anterior azygos ako príčina zriedkavej bifrontálnej ischémie - kazuistikaSdělení z praxe

Presence of occlusion in azygos anterior cerebral artery as a cause of rare bifrontal ischemia - casuistics

MUDr. Filip Verbovský, MUDr. Ladislav Gurčík, PhD., MUDr. Matúš Ferenc, MUDr. Matúš Rutkay

Neurol. praxi. 2022;23(4):333-335  

Technický pokrok modernej medicíny dnes umožňuje vizualizáciu cievnych abnormalít mozgového riečiska aj štandardne realizovanými zobrazovacími vyšetreniami. Tieto cievne anomálie vykazujú širokú variabilitu vzhľadom na ich klinický význam - a to od asymptomatických, často náhodných nálezov až po vznik invalidizujúcich neurologických stavov v podobe cievnej mozgovej príhody ischemickej či hemoragickej. Spoznanie detailnej vaskulárnej anatómie a patológie u konkrétneho pacienta je dôležité pri plánovaní a realizácii intervenčných endovaskulárnych, angiochirurgických alebo neurochirurgických výkonov. Cieľom tohto článku je prostredníctvom kazuistiky priblížiť...

Je to iktus, nebo glioblastom?Sdělení z praxe

Is it stroke or glioblastoma?

MUDr. Lukáš Hruška

Neurol. praxi. 2022;23(4):330-332 | DOI: 10.36290/neu.2022.049  

Cílem práce je poukázat na úskalí diagnostiky náhlé cévní mozkové příhody, pod kterou se může skrývat i diagnóza maligního onemocnění. Kazuistika pojednává o nemocné s náhle vzniklým amentním stavem s nejasnou hypodenzitou na vstupním nativním CT vyšetření, u které byla stanovena diagnóza cévní mozkové příhody. Až další zobrazovací techniky a vyšetření prokázaly, že se jednalo o glioblastom. Náhle vzniklá neurologická symptomatika v kombinaci s hypodenzitou na CT mozku může v iniciálním stadiu svádět ke stanovení diagnózy ischemické cévní mozkové příhody. Ačkoli většina symptomů, klinické vyšetření a vstupní zobrazovací metody mohou svědčit pro diagnózu...

Liečba migrény u pacientov s nízkou compliancePřehledové články

Migraine treatment in patients with poor compliance

MUDr. Jana Múdra

Neurol. praxi. 2022;23(4):324-329 | DOI: 10.36290/neu.2022.035  

Compliance je kľúčový faktor pri liečbe mnohých chronických ochorení. Compliance podľa slovníka znamená zhodu, ochotu, súlad a spoluprácu. Podobný význam predstavuje adherencia, ktorou označujeme dodržiavanie liečebných postupov. Zlá adherencia k liečbe je spojená so zlými výsledkami liečby a klesá so zložitosťou liečebného režimu. Neoptimálne užívanie liečby proti bolesti hlavy vrátane nadmerného užívania, ako aj nedostatočnej liečby môže zhoršiť bolesti hlavy a je rizikovým faktorom pre rozvoj chronickej migrény. Napriek dôležitosti adherencie k liečbe existuje málo štúdií, ktoré by skúmali adherenciu k liečbe u pacientov s migrénou. Z dostupných...

Vliv stárnutí na průběh roztroušené sklerózy u žen v klimakteriu a menopauzePřehledové články

The influence of aging on course multiple sclerosis on climacteric and menopausal women

MUDr. Olga Zapletalová

Neurol. praxi. 2022;23(4):319-322  

Roztroušená skleróza je chronická zánětlivá choroba centrálního nervového systému, která vede k demyelinizaci a neurodegeneraci. U ženského pohlaví je výskyt RS častější (poměr 3 : 1). Jedna z vývojových etap u všech žen během stárnutí je menopauza. Tento fenomén vystavuje zdravé i nemocné ženy mnohým změnám, které bývají doprovázeny zdravotními problémy. Příznaky menopauzy a symptomy u roztroušené sklerózy se často mohou v klinické praxi překrývat. Zdá se, že přítomnost RS neovlivňuje počátek menopauzy u nemocné ženy, ale invalidita během a po menopauze progreduje. Mechanismy, kvůli kterým RS ženy vykazují progresi disability, zahrnují zánět a neurodegeneraci...

Okrelizumab již od první ataky roztroušené sklerózy - milník v úhradových kritériíchPřehledové články

Ocrelizumab since the first multiple sclerosis attack - a milestone in reimbursement criteria

MUDr. Dominika Šťastná, MUDr. Ingrid Menkyová, doc. MUDr. Dana Horáková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2022;23(4):312-316  

Při zahájení intenzivní léčby před uzavřením zánětu za hematoencefalickou bariérou je potenciál ovlivnění roztroušené sklerózy největší. Časné nasazení vysoce účinné terapie se tak jeví u většiny pacientů nejlepší terapeutickou strategií, a díky změně úhradových kritérií je možno ji volit již i v České republice. U minoritní skupiny pacientů s mírnou formou nemoci však není důvod podstupovat bezpečnostní riziko a vhodnou volbou je strategie eskalační. Volit lze na základě prognostických markerů, ty ale nefungují stoprocentně a cenou za nedostatečně intenzivní léčbu je nevratné poškození nervových struktur. Klíčová je proto monitorace a přehodnocování...