Neurologie pro praxi - Nejnovější články
Výsledky 91 až 120 z 390:
Genetika extrapyramídových ochorení - orientácia v súčasných možnostiach a trendoch diagnostiky pre klinického neurológaHlavní téma
Genetics of movement disorders - outline of current options and upcoming diagnostic trends for clinical neurologists
MUDr. Miriam Ostrožovičová, prof. MUDr. Matej Škorvánek, PhD.
Neurol. praxi. 2025;26(1):37-42 | DOI: 10.36290/neu.2024.081 
Extrapyramídové ochorenia predstavujú heterogénnu skupinu ochorení, v mnohých prípadoch monogénne podmienenú. Najmä zásluhou technologického pokroku v oblasti sekvenovania došlo v posledných rokoch k významnému posunu diagnostických algoritmov pre túto skupinu ochorení, kde sa čoraz viac využívajú metodiky "next-generation sequencing". V prehľadovom článku je prezentovaný súčasný pohľad na genetickú diagnostiku extrapyramídových ochorení, súčasné možnosti testovania a prichádzajúce trendy so zameraním najmä na priblíženie pragmatických algoritmov testovania.
Dědičné ataxie s nástupem po 50. roce věkuHlavní téma
Hereditary ataxias with onset after the age of 50
doc. MUDr. Martin Vyhnálek, Ph.D., MUDr. Emílie Vyhnálková, Ph.D., MUDr. Simona Karamazovová, MUDr. Zuzana Blichová, MUDr. Michaela Kuzmiak, Ph.D., MUDr. Jaroslava Paulasová-Schwabová, Ph.D.
Neurol. praxi. 2025;26(1):31-36 | DOI: 10.36290/neu.2024.070
Chronické ataxie s počátkem po 50. roce věku se zastoupením forem liší od ataxií s nástupem v dětství nebo v mladém dospělém věku. Článek se zaměřuje na hereditární ataxie s pozdním nástupem, zejména na nové podtypy, jako jsou CANVAS (syndrom cerebelární ataxie, neuropatie a vestibulární areflexie) a SCA27B (spinocerebelární ataxie typu 27B). Popisuje jejich klinické projevy, diagnostické metody včetně genetických vyšetření a diferenciální diagnostiku vůči jiným sporadickým progredujícím ataxiím, jako je například multisystémová atrofie typu C. Představujeme hlavní principy diagnostiky hereditárních ataxií a postupy používané v Centru hereditárních...
Genetika frontotemporálnej demencieHlavní téma
Genetics of frontotemporal dementia
prof. MUDr. Stanislav Šutovský, PhD., RNDr. Robert Petrovič, PhD., RNDr. Katarína Kolejáková, PhD., prof. MUDr. Peter Turčáni, PhD.
Neurol. praxi. 2025;26(1):24-30 | DOI: 10.36290/neu.2025.014
Ochorenie, ktoré dnes označujeme ako frontotemporálna demencia (FTD), prešlo od svojho prvého opisu Arnoldom Pickom a neskôr Aloisom Alzheimerom cez prvé klinicko-patologické kritériá, ktoré predstavili David Neary a David Mann, až po jeho dnešné nomenklatúrne vnímanie ako komplexnej klinicko-patologickej entity zložitým vývojom. V súčasnosti je frontotemporálna lobárna degenerácia vnímaná ako heterogénny syndróm spôsobený progresívnou degeneráciou frontálnych a temporálnych lalokov mozgu. Klinicky sa môže prejaviť ako tri syndrómy frontotemporálnej demencie (behaviorálny variant FTD, progresívna non-fluentná afázia a sémantická demencia), ale aj ako...
Genetika Alzheimerovej choroby a demencie s Lewyho telieskamiHlavní téma
The genetics of Alzheimer's disease and dementia with Lewy bodies
prof. MUDr. Stanislav Šutovský, PhD., RNDr. Robert Petrovič, PhD., RNDr. Katarína Kolejáková, PhD., prof. MUDr. Peter Turčáni, PhD.
Neurol. praxi. 2025;26(1):17-23 | DOI: 10.36290/neu.2025.012
Genetika neurodegeneratívnych demencií je turbulentnou témou súčasnosti. Na jednej strane sa postupne zvyšuje množstvo génov zapojených do patogenézy neurodegeneratívnych procesov, na druhej strane vystupuje problém s interpretáciou dosiahnutých výsledkov. Alzheimerova choroba (AD) a demencia s Lewyho telieskami (DLB) predstavujú v súčasnosti dobre definované klinické jednotky. Alzheimerova choroba má jasne určené kauzálne gény (APP, PSEN1, PSEN2) a významný gén susceptibility (APOE). Popri nich sa postupne objavujú nové gény susceptibility, ktoré modifikujú klinický obraz, vek nástupu ochorenia a spolu s APOE vytvárajú komplikované...
Genetika epilepsií a súčasné možnosti ich genetickej diagnostikyHlavní téma
Genetics of epilepsies and current possibilities of their genetic diagnostics
Mgr. Natália Forgáčová, Mgr. Ingrid Lojová, RNDr. Ján Radvánszky, PhD., Mgr. Andrea Zaťková, PhD.
Neurol. praxi. 2025;26(1):9-16 | DOI: 10.36290/neu.2024.062
Epilepsia je komplexné neurologické ochorenie, ktoré postihuje 40 - 60 miliónov ľudí na celom svete. V patogenéze epilepsie zohrávajú významnú úlohu viaceré genetické faktory, čo vedie k rastúcemu významu genetiky v oblasti epileptológie. S rozvojom metodík využívajúcich masívne paralelné sekvenovanie boli identifikované mnohé DNA varianty spôsobujúce epilepsiu, čím sa zlepšuje naše chápanie molekulárnych mechanizmov súvisiacich s klinickými prejavmi geneticky podmienených epilepsií. V tejto práci ponúkame prehľad súčasných, ale aj budúcich možností genetickej diagnostiky epilepsie, ktorá prostredníctvom určenia génových variantov u pacientov s monogénovou...
NeurogenetikaHlavní téma
prof. MUDr. Stanislav Šutovský, PhD.
Neurol. praxi. 2025;26(1):8
Abstrakta: 4. dny praktické neurologie v Ústí nad Labem, 3.–4. října 2024, Clarion Congress Hotel Ústí nad LabemSupplementum
redakce
Neurol. praxi. 2024;25(Suppl.F)
Společnost SOLEN, s. r. o., ve spolupráci s Centrem neurověd CEITEC MU, Brno
Abstrakta: 16. VALAŠSKO-LAŠSKÉ NEUROLOGICKÉ SYMPOZIUM, 13.–14. 9. 2024, Hotel Soláň, KarolinkaSupplementum
Redakce
Neurol. praxi. 2024;25(Suppl.E)
Zaznělo na 21. sympoziu praktické neurologie v Brně, 6.–7. 6. 2025Supplementum
MUDr. Zuzana Zafarová
Neurol. praxi. 2024;25(Suppl.D)
Abstrakta: 21. sympozium praktické neurologie v Brně, 6.–7. června 2024, Hotel International BrnoSupplementum
redakce
Neurol. praxi. 2024;25(Suppl.C)
Společnost SOLEN, s. r. o., ve spolupráci s I. neurologickou klinikou LF MU a FN u sv. Anny Brno a Centrem neurověd, CEITEC MU Brno
Zaznělo na 11. konferenci Neurologie pro praxi v PlzniSupplementum
MUDr. Zuzana Zafarová, doc. MUDr. Jitka Fricová, Ph.D.
Neurol. praxi. 2024;25(Suppl.B)
Abstrakta: 11. konference Neurologie pro praxi v Plzni, 31. 1.–1. 2. 2024Abstrakta
redakce
Neurol. praxi. 2024;25(Suppl.A)
Společnost SOLEN, s. r. o., ve spolupráci s Neurologickou klinikou LF UK a FN Plzeň
Zpráva z podzimního setkání epileptologů a klinických neurofyziologůInformace
prof. MUDr. Ing. Petr Hluštík, Ph.D.,, prof. MUDr. Pavel Kršek, Ph.D.,, MUDr. David Krýsl, Ph.D.
Neurol. praxi. 2024;25(6):497-498
Ve dnech 24.–25. 10. 2024 zavítalo do Olomouce téměř 250 účastníků 36. českého a slovenského epileptologického sjezdu a 70. českého a slovenského sjezdu klinické neurofyziologie. Kromě neurologů, dětských neurologů a neurochirurgů akce přilákala i řadu neurovědců pracujících v preklinickém epileptologickém, širším neurologickém a psychiatrickém výzkumu, sestřiček a EEG laborantek. Vyjma příspěvků českých a slovenských účastníků kongresu jsme mohli vyslechnout i přednášky dvou zahraničních hostů epileptologického sjezdu, Laury Tassi z Milána, Itálie, a Yaroslava Wintera z Mainzu,...
Kaddiš za Pavla Traubnera (1941–2024)Nekrolog
prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc., FEAN, prof. MUDr. Egon Kurča, Ph.D., FESO, doc. MUDr. Marek Baláž, Ph.D.
Neurol. praxi. 2024;25(6):496
15. listopad 2024 zůstane dnem smutku v historii české, slovenské a také československé neurologie: ráno toho dne se rozšířila zpráva, že v noci zemřel Pavel Traubner.
Vaskulárna problematika Hlavní téma
doc. MUDr. Vladimír Nosáľ, PhD., FESO
Neurol. praxi. 2024;25(6):425
Vážený čitateľ, vážená čitateľka, aktuálne číslo je venované problematike cerebrovaskulárnych ochorení, ktoré naďalej predstavujú jeden zo základných pilierov neurológie. Výber tém bol motivovaný jednak novinkami v liečebných postupoch a jednak témami, ktorým sa zvykneme venovať okrajovo, no napriek tomu predstavujú dôležitú súčasť problematiky.
Ponesimod jako vhodný preparát vyšší účinnosti pro léčbu roztroušené sklerózySdělení z praxe
Ponesimod as a suitable high-efficacy treatment for multiple sclerosis
MUDr. Mgr. Matouš Rous
Neurol. praxi. 2024;25(6):492-495 | DOI: 10.36290/neu.2024.074
Tato kazuistika popisuje léčbu pacienta s relabující-remitující formou roztroušené sklerózy (RR-RS), který zároveň trpí Crohnovou nemocí. Po počáteční terapii glatiramer-acetátem a interferonem beta-1a došlo u pacienta k pokračující aktivitě onemocnění, která si vyžádala změnu léčby. S ohledem na potřebu vysoce účinné terapie a pacientovu preferenci méně častých návštěv zdravotnického zařízení byla v dubnu 2022 zahájena léčba ponesimodem. Po více než dvouleté léčbě pacient zůstává klinicky stabilní, bez nových atak či progrese nemoci, a Crohnova nemoc je v remisi. Pacient dobře toleruje léčbu a vede plnohodnotný život, což potvrzuje účinnost a bezpečnost...
Komunikační strategie pro neurology při rozhovoru s pacienty s roztroušenou sklerózou při zhoršení diagnózyZ pomezí neurologie
Communication strategies for neurologists when interviewing patients with multiple sclerosis when the diagnosis deteriorates
PhDr. Eva Růžičková
Neurol. praxi. 2024;25(6):486-490 | DOI: 10.36290/neu.2024.052
Článek se zaměřuje na komunikační strategie pro neurology při rozhovoru s pacienty s roztroušenou sklerózou (RS) při zhoršení jejich zdravotního stavu. Sdělování špatných zpráv je obtížné a často nedostatečně pokryté lékařským vzděláním, což může vést k citovému odpoutání lékařů od pacientů a syndromu vyhoření. Cílené školení komunikačních dovedností zlepšuje vztah lékař-pacient. Doporučené komunikační strategie posilující compliance zahrnují: přípravu prostředí, strukturovaný průběh rozhovoru, zjištění informovanosti pacienta, budování terapeutického vztahu, upřímné a empatické sdělení diagnózy, srozumitelnou edukaci o léčebném postupu a využití multidisciplinarity....
Nadměrná spavost vyvolaná lékyPřehledové články
Drug-induced excessive sleepiness
MUDr. Kateřina Seltenreichová, Ph.D.
Neurol. praxi. 2024;25(6):482-484 | DOI: 10.36290/neu.2024.041
Nadměrná denní spavost (EDS - excessive daytime sleepiness) představuje závažný problém, mezi jehož nejtragičtější možné důsledky patří dopravní a jiné nehody. Tento přehledový článek je věnován zejména EDS vyvolané léky, kterou nelze vysvětlit negativním ovlivněním kvality a architektury nočního spánku až navozením noční insomnie, resp. výskytu parasomnie. Soustředí se na EDS, kterou léky vyvolávají "samy o sobě", nicméně hranice mezi různými farmakogenními příčinami EDS nebývá vždy ostrá. Budeme se v něm tedy zabývat především protizáchvatovými léčivy, anxiolytiky, antipsychotiky, antidepresivy, antiparkinsoniky, myorelaxancii, antihistaminiky, opioidy...
Léčba chronické bolesti, atypické opioidyPřehledové články
Chronic pain management, atypical opioids
MUDr. Marek Hakl, Ph.D.
Neurol. praxi. 2024;25(6):478-481 | DOI: 10.36290/neu.2024.071
Chronická bolest představuje významný celospolečenský socio-ekonomický problém. Výraznou měrou se podílí na invalidizaci obyvatelstva vyspělých zemí světa a nepříznivě ovlivňuje kvalitu života. Strategie léčby chronické bolesti je multimodální; zahrnuje farmakoterapii, rehabilitační léčbu, psychoterapii, invazivní metody a některé další léčebné možnosti. Základní strategie léčby bolesti vychází z třístupňového analgetického žebříčku WHO. Základem léčby chronické bolesti jsou neopioidní analgetika, dle intenzity bolesti kombinovaná se slabými nebo silnými opioidy. Tato léčba může být doplňována adjuvantní analgetickou medikací. Opioidy v poslední době...
Ravulizumab v léčbě pacientů s AQP4-IgGpoz neuromyelitis optica a onemocněním jejího širšího spektraPřehledové články
Ravulizumab in treatment of AQP4-IgGpos Neuromyelitis Optica Spectrum Disorder
MUDr. Petra Nytrová, MUDr. Ingrid Menkyová, Ph.D.
Neurol. praxi. 2024;25(6):470-476 | DOI: 10.36290/neu.2024.068
Ravulizumab je monoklonální protilátka proti C5 složce komplementu. Tento léčivý přípravek byl schválen řadou lékových agentur v léčbě AQP4-IgGpozNMOSD na základě klinické studie CHAMPION-NMOSD. Stejně jako ekulizumab, ravulizumab poskytuje vysoce efektivní prevenci rozvoje relapsu u NMOSD. U obou molekul klinické studie prokázaly více než 90% snížení rizika relapsu ve srovnání s placebem. Ravulizumab na rozdíl od ekulizumabu má delší biologický poločas umožňující prodloužené dávkovací schéma ze dvou na osm týdnů. U pacientů léčených C5 inhibitory je zvýšené riziko závažných meningokokových infekcí, a proto je vakcinace povinná před zahájením...
Gepanty - nové molekuly v léčbě migrényPřehledové články
Gepants - new moleculs in migraine treatment
MUDr. Petra Migaľová
Neurol. praxi. 2024;25(6):466-469 | DOI: 10.36290/neu.2024.073
Migréna je časté invalidizující onemocnění. Celosvětová prevalence migrény se odhaduje mezi 10-15 %. Migréna často propuká již v dětském věku, kdy je poměr dívek a chlapců kloněn k vyššímu počtu u chlapců, během puberty se pak počty vyrovnávají. S pokračujícím věkem se poměr kloní více k ženskému pohlaví. Nejvíce však postihuje dospělé v produktivním věku, kde již výrazně převažují ženy nad muži. V České republice je více než milion migreniků. Většina z nich trpí migrénou epizodickou, nejméně dvacet procent z nich pak trpí formou chronickou, která se významně odráží na kvalitě života nemocného i jeho rodiny. V léčbě migrény zažíváme v posledních letech...
Manažment pacienta s kognitívnou poruchou po cievnej mozgovej príhodeHlavní téma
Management of patient with post-stroke cognitive impairment
MUDr. Dominik Koreň, PhD., Mgr. Miriam Slavkovská, PhD., prof. MUDr. Zuzana Gdovinová, PhD., FESO, FEAN
Neurol. praxi. 2024;25(6):455-464 | DOI: 10.36290/neu.2024.087
Kognitívna porucha (KP) po ischemickej cievnej mozgovej príhode (CMP) je častým fenoménom. U niektorých pacientov môže KP pretrvávať aj dlhý čas po prekonanej CMP, čo sa v anglickej literatúre označuje ako PCSI - post stroke cognitive impairment. Ide o osobitnú nozologickú jednotku, ktorú je potrebné začať diagnostikovať už počas hospitalizácie, no definitívnu diagnózu je možné vykonať až následne kontrolným vyšetrením kognitívnych funkcií s odstupom šesť mesiacov od CMP. Článok prináša aktuálny prehľad o diagnostike, predikcii a terapii PSCI ako osobitnej nozologickej jednotky.
Poruchy spánku a cievne mozgové príhodyHlavní téma
Sleep disorders and stroke
doc. MUDr. Pavel Šiarnik, PhD., MUDr. Michal Poddaný, prof. MUDr. Branislav Kollár, PhD.
Neurol. praxi. 2024;25(6):450-453 | DOI: 10.36290/neu.2024.057
Poruchy spánku predstavujú častú komorbiditu u pacientov s cievnou mozgovou príhodou (CMP). Vzájomné vzťahy medzi poruchami spánku a CMP sú komplexné a obojsmerné. Poruchy spánku môžu jednak predstavovať rizikový faktor vzniku CMP, na druhej strane môže lézia centrálneho nervového systému navodiť narušenie spánku. Spánkové poruchy a ich liečba môžu vo výraznej miere modifikovať proces rekonvalescencie pacienta a ovplyvňovať aj riziko recidívy CMP. V nasledujúcom texte približujeme uvedenú problematiku. Pozornosť venujeme nielen detailne preskúmanému spánkovému apnoe, ale objasňujeme aj úlohu porúch hybnosti viazaných na spánok a insomnie. Interakcie...
Ischemické cievne mozgové príhody vo vertebrobazilárnom povodíHlavní téma
Vertebrobasilar ischemic stroke
MUDr. Miroslav Mako, PhD.
Neurol. praxi. 2024;25(6):446-449 | DOI: 10.36290/neu.2024.063
Ischemické cievne mozgové príhody v zadnej cirkulácii predstavujú 20 % až 25 % všetkých ischemických mozgových príhod. Stanovenie diagnózy znamená výzvu najmä pri nešpecifickom a menej závažnom klinickom obraze. Môže byť ovplyvnené aj nízkou senzitivitou CT vyšetrenia v akútnej fáze mozgovej príhody. Nesprávna alebo oneskorená diagnostika ohrozuje pacientov vysokým rizikom skorej recidívy a zhoršuje ich výsledný klinický stav. Všeobecné zásady liečby sú rovnaké ako u pacientov s postihnutím prednej mozgovej cirkulácie. Intravenózna trombolýza zlepšila prognózu pacientov bez zvýšeného rizika komplikácií. Endovaskulárna liečba oklúzie arteria basilaris...
Tenektepláza v liečbe ischemickej NCMPHlavní téma
Tenecteplase in ischemic stroke treatment
doc. MUDr. Vladimír Nosáľ, PhD., FESO
Neurol. praxi. 2024;25(6):441-444 | DOI: 10.36290/neu.2024.066
Ischemické náhle cievne mozgové príhody (iNCMP) sú časté a vážne ochorenia. Včasné obnovenie mozgovej perfúzie je kľúčové pre zlepšenie stavu pacientov a zníženie ekonomických dopadov. Tri desaťročia bola liečba alteplázou, často kombinovaná s endovaskulárnou liečbou, jediným etablovaným postupom. Tenektepláza, novšia generácia fibrinolytickej liečby, je podľa odporúčaní ESO z roku 2023 vhodnou alternatívou k altepláze, najmä ak sa liečba začne do 4,5 hodiny od vzniku príhody. Tenektepláza má v porovnaní s alteplázou vyššiu špecificitu pre fibrín, nižšiu väzbu na PAI-1 a dlhší plazmatický polčas, čo umožňuje jednorazové bolusové podanie. Klinické štúdie...
Spontánní intracerebrální hemoragie - jaký má být management v roce 2024?Hlavní téma
Spontaneous intracerebral hemorrhage -what should the management be in 2024?
prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., FESO, FEAN, MUDr. Martin Šrámek, Ph.D.
Neurol. praxi. 2024;25(6):434-439 | DOI: 10.36290/neu.2024.080
Spontánní intracerebrální hemoragie (SICH) jsou spojeny s řadou rizikových faktorů, které můžeme rozdělit na faktory ovlivnitelné a neovlivnitelné. Jejich nejvýznamnějším rizikovým faktorem je arteriální hypertenze. Péče o pacienty se SICH musí být komplexní a multidisciplinární. V akutní fázi se stává imperativem snaha o co nejrychlejší korekci arteriální hypertenze a zvrácení účinku antikoagulační terapie. Do budoucna lze recentně očekávat dosažení lepšího výsledného klinického stavu u vybraných pacientů se supratentoriální (především lobární) SICH operovaných do 24 h s využitím minimálně invazivní parafascikulární chirurgie.
Antikoagulačná liečba u pacientov s fibriláciou predsiení po prekonaní ischemickej cievnej mozgovej príhodyHlavní téma
Anticoagulation therapy in patients with AF atrial fibrilation after ischemic stroke
MUDr. Lucia Babálová, PhD., prof. MUDr. Egon Kurča, PhD., FESO, doc. MUDr. Vladimír Nosáľ, PhD., FESO
Neurol. praxi. 2024;25(6):427-432 | DOI: 10.36290/neu.2024.067
Dôsledný prístup lekára k antikoagulačnej liečbe je zásadným faktorom ovplyvňujúcim úspešnosť primárnej a sekundárnej prevencie ischemickej cievnej mozgovej príhody. V klinickej praxi neurológ rieši otázku antikoagulačnej liečby predovšetkým u pacientov s cievnou mozgovou príhodou, či už došlo k jej vzniku na liečbe antikoagulanciami, alebo vznikla u pacienta bez antikoagulačnej terapie, no diagnostický proces odhalil etiologický faktor vyžadujúci takýto typ liečby. Obzvlášť náročné je rozhodovanie o načasovaní antikoagulačnej liečby po príhode. Dôležitý je aj výber konkrétneho preparátu, jeho dávkovanie a zváženie individuálnych rizikových faktorov.
Slovo úvodemSlovo úvodem
prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA, FEAN
Neurol. praxi. 2024;25(5):335
Vážené kolegyně a vážení kolegové, dějiny v politice národů. Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam míříme? Souvisí naše vojenská variabilita s tím, odkud přicházíme? S našimi dějinami, s tím, co zažili naši předci? Je to v nás? Asi všichni víme, že náš život, to, co jsme prožili, formuje naši přítomnost i budoucnost. Když se podívám na blízké evropské národy a jejich dějiny, vidíme kontinuitu. Znamená to, že náš přístup k válce je dopadem z naší historie. Tak to vidíme v Evropě...
Progresivní supranukleární paralýza a guamský parkinsonský komplex aneb Kanaďan v Tichomoří: John C. Steele (1934-2022)Z historie neurologie
Progressive supranuclear palsy and Guam parkinsonian complex or a Canadian in the Pacific - John C. Steele (1934-2022)"
prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc., FEAN, prof. MUDr. Kateřina Menšíková, Ph.D., MBA, FEAN, prof. Ing. Miroslav Strnad, CSc., DSc., RNDr. Alena Vydrová, Mgr. Pavla Dubská, Ph.D.
Neurol. praxi. 2024;25(5):406-413 | DOI: 10.36290/neu.2024.051
John Charles Steele (1934-2022) byl kanadský neurolog, který spolu s Richardsonem a Olszewskim popsal novou nozologickou jednotku, které byla původně pojmenována eponymně, časem se ale ujalo označení progresivní supranukleární paralýza. Později se věnoval epidemiologickému a klinickému výzkumu endemického onemocnění amyotrofická laterální skleróza - parkinsonismus - demence komplex z ostrova Guam, zdokumentoval jeho výskyt, fenotypy, klinickou manifestaci, dědičnost a klesající incidenci i prevalenci. Zabýval se taktéž patofyziologií tohoto onemocnění, a řadu let zastával názor, že se jedná o hereditární polygenní onemocnění; až ke konci života přijal...
StereotypieOd symptomu k diagnóze
Stereotypies
MUDr. Kristýna Dolečková, prof. MUDr. Jan Roth, CSc.
Neurol. praxi. 2024;25(5):400-404 | DOI: 10.36290/neu.2023.044
Stereotypie jsou opakující se, rytmické, zdánlivě neúčelné pohybové vzorce. Primární stereotypie jsou typicky popisovány u zdravých dětí s normálním vývojem, stereotypie se spouštěčem v dospělosti jsou výrazně vzácnější. Prevalence primárních stereotypií se udává mezi 3 až 8 %. Sekundární stereotypie se objevují buď v důsledku senzorické deprivace, sociální izolace, nebo jako součást širší symptomatiky u mnoha, především neurovývojových, onemocnění, u psychiatrických onemocnění nebo jako součást polékových syndromů. V genezi stereotypií se zvažují jak neurobiologické mechanismy včetně genetické dispozice, tak vlivy zevního prostředí a sociálních interakcí....