Epizodické ataxieHlavní téma

Episodic ataxias

MUDr. Ján Necpál, MUDr. Mária Holá, MUDr. Bibiána Jeleňová, MUDr. Marcel Árvai

Neurol. praxi. 2023;24(4):253-257 | DOI: 10.36290/neu.2023.011  

Epizodické ataxie tvoria skupinu geneticky podmienených alebo získaných ochorení prejavujúcich sa epizodickými atakmi cerebelárnej dysfunkcie, ktoré tiež môžu byť sprevádzané rozličnými ďalšími príznakmi. Primárne epizodické ataxie, ktoré tvoria väčšinu prípadov, vznikajú v mladšom veku a sú charakterizované rozličnou frekvenciou a trvaním atakov, variabilnými interiktálnymi prejavmi a odpoveďou na acetazolamid (epizodické ataxie typ 1-9). Získané epizodické ataxie sa manifestujú väčšinou v neskoršom veku, a to krátko trvajúcimi atakmi ataxie a ďalšími prejavmi samotného ochorenia (roztrúsená skleróza a iné). V tomto prehľadovom článku prinášame didaktický...

Paroxyzmálne dyskinézyHlavní téma

Paroxysmal dyskinesia

doc. MUDr. Matej Škorvánek, PhD.

Neurol. praxi. 2023;24(4):248-252 | DOI: 10.36290/neu.2023.007  

Paroxyzmálne dyskinézy predstavujú heterogénnu skupinu ochorení, ktoré sú väčšinou genetického pôvodu, avšak môžu byť aj sekundárne/symptomaticky alebo funkčne podmienené. Z hľadiska klinického fenotypu delíme paroxyzmálne dyskinézy na kinezigénne, nekinezigénne, ponámahové a viazané na spánok. Tento článok približuje základnú fenomenológiu, klasifikáciu, nomenklatúru týchto ochorení a kladie dôraz na diferenciálnu diagnostiku a prezentáciu najčastejších ochorení, ktoré sa manifestujú paroxyzmálnymi dyskinézami.

Paroxyzmálne neepileptické stavy v neurológiiHlavní téma

doc. MUDr. Matej Škorvánek, PhD.

Neurol. praxi. 2023;24(4):247 | DOI: 10.36290/neu.2023.060  

Paroxyzmálne ochorenia v neurológii sa zvyčajne spájajú predovšetkým s epilepsiou. Napriek tomu je táto skupina ochorení podstatne početnejšia a v širšom slova zmysle zahŕňa rôznorodé klinické jednotky od migrény cez tiky, tranzitórne ischemické ataky (TIA) až po zriedkavé ochorenia, ako epizodické ataxie, paroxyzmálne dyskinézy alebo alternujúca hemiplégia v detstve. Práve posledné uvedené jednotky sú v neurologickej komunite vo všeo­becnosti relatívne málo známe, nezriedka zamieňané za epileptické stavy alebo funkčné ochorenia, ale v mnohých prípadoch terapeu­ticky ovplyvniteľné...

Má význam pro profylaxi migrény B2?Neurologové se ptají

MUDr. Jolana Marková, FEAN

Neurol. praxi. 2023;24(3):237 | DOI: 10.36290/neu.2023.041  

Budeme moct předepisovat „atomoxetin“?Neurologové se ptají

MUDr. Ondřej Škoda, Ph.D., FESO

Neurol. praxi. 2023;24(3):238 | DOI: 10.36290/neu.2023.042  

Slovo úvodemSlovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA, FEAN

Neurol. praxi. 2023;24(3):163  

Vážené kolegyně a vážení kolegové, možná to někoho překvapí (mě ano), ale žijeme v módní době. Dámy vždy byly (a jsou) krásné a vždy vše dělaly pro to, aby krásné byly – viz například obrázek z 19. století – dámy jsou krásné. A štíhlé. (Protože mají korzety.) Ale už v 19. století také sportovaly. Třeba jezdily na kole. (Zase korzety?)

Vzácný syndrom, kde multioborová spolupráce pacientce významně pomohlaSdělení z praxe

A rare syndrome where our multidisciplinary approach significantly helped the patient

MUDr. Alexandra Jungová, Ph.D., Dr. Evgeni D. Kavrakov

Neurol. praxi. 2023;24(3):232-235 | DOI: 10.36290/neu.2023.006  

Prezentujeme případ pacientky s těžkou chronickou polyneuropatií (trvající 3 měsíce), lymfadenopatií, organomegalií, hypertrichózou a jinými projevy, u které proběhlo diagnostické upřesnění a terapie. Stav pacientky vyžadoval konzultace s neurologem, hematologem, oftalmologem, rehabilitačním lékařem a infektologem. Na začátku u ní bylo zvažováno onemocnění typu klasické chronické demyelinizující polyneuropatie (CIDP) vzhledem k relevantnímu klinickému nálezu. Léčba intravenózními imunoglobuliny nevedla k signifikantní klinické regresi projevů polyneuropatie. Později bylo zjištěno, že se jedná o syndrom POEMS - vzácná diagnóza, kde je hematologické...

Cytologie mozkomíšního moku v diagnostice neurologických chorobZ pomezí neurologie

Cerebrospinal fluid cytology in the diagnosis of neurological diseases

RNDr. Kateřina Klíčová

Neurol. praxi. 2023;24(3):227-230 | DOI: 10.36290/neu.2022.055  

Analýza mozkomíšního moku představuje důležitou součást diagnostiky řady chorob a je využívána napříč mnoha lékařskými obory. Změny, které probíhají v centrální nervové soustavě, se odráží ve složení mozkomíšního moku. Za účelem analýzy likvoru je využíváno široké spektrum laboratorních metod, jednou z nich je i analýza cytologická. Cytologie likvoru umožňuje v poměrně krátkém časovém úseku a s běžnými prostředky získat cenné informace o procesech odehrávajících se v centrální nervové soustavě vyšetřovaného pacienta. Kvantitativní i kvalitativní cytologie je jednoduchá a technicky nenáročná metoda, je však zapotřebí zkušeného cytologa.

Subkutánní forma levodopy - nová intervenční terapie Parkinsonovy nemociPřehledové články

Subcutaneous form of levodopa - new device assisted treatment of Parkinson's disease

doc. MUDr. Marek Baláž, Ph.D., MUDr. Petra Havránková, Ph.D., doc. MUDr. Kateřina Menšíková, Ph.D.

Neurol. praxi. 2023;24(3):223-226 | DOI: 10.36290/neu.2023.031  

Po více než 50 let od zahájení klinického použití levodopy nebyl k dispozici minimálně invazivní způsob podání, který by umožnil udržení stabilní hladiny v těle pacienta. To se nyní změnilo díky fosforylované levodopě, tzv. foslevodopě, kterou lze kvůli zvýšené rozpustnosti ve vodě podávat podkožně pomocí připojené pumpy. Díky subkutánnímu podání se očekává značné rozšíření tohoto léčebného postupu do klinické praxe. Autoři v článku shrnují aspekty vývoje uvedeného léku a shrnují dostupné praktické klinické informace.

Ovlivnění progrese roztroušené sklerózy pomocí terapie zaměřené na B lymfocytyPřehledové články

B-cell targeted therapy to impact the progression of multiple sclerosis

MUDr. Martin Elišák, Ph.D.

Neurol. praxi. 2023;24(3):218-221 | DOI: 10.36290/neu.2023.040  

Monoklonální protilátky proti CD20+ lymfocytům představují vysoce účinnou léčbu roztroušené sklerózy rychlým potlačením aktivity podmíněné hlavně zánětlivými ději. Progresivní složka onemocnění představuje terapeuticky obtížnější problém - dochází ke kompartmentalizaci zánětu za hematoencefalickou bariéru, zánět se stává difuzní, úlohu hrají degenerativní procesy. Byť nejlepší účinek léčby je při jejím co nejčasnějším zahájení, u části pacientů může být přítomna progrese od počátku onemocnění, nebo jsou diagnostikováni v pokročilé fázi choroby. Deplece CD20+ lymfocytů může i u těchto pacientů progresi oddálit anebo zpomalit. Cílem článku je shrnout...

Centrálna neurogénna hypertermiaPřehledové články

Central neurogenic hyperthermia

MUDr. Veronika Kissiová

Neurol. praxi. 2023;24(3):212-217 | DOI: 10.36290/neu.2023.015  

Horúčka je častým javom na neurologických jednotkách intenzívnej starostlivosti. Etiologicky najčastejšie ide o infekčnú príčinu, v menšej miere prichádzajú následne do úvahy neinfekčné príčiny, ako trombembolizmus, medikamentózne navodený stav, postoperačné príčiny a v neposlednom rade centrálna neurogénna hypertermia. Ide o diagnózu per exclusionem, ktorá doteraz nemá štandardizované diagnostické kritériá ani liečbu. Rovnako tak nie je úplne objasnený ani patomechanizmus jej vzniku. Článok sa zaoberá prehľadom dostupných údajov o fyziológii termoregulácie, predostiera predpokladaný patofyziologický pôvod danej entity (s dôrazom na problematiku...

Dlouhodobá účinnost a bezpečnost siponimodu u pacientů se sekundárně progresivní roztroušenou sklerózou: analýza základních dat studie EXPAND a její extenzePřehledové články

Long­‑term efficacy and safety of siponimod in patients with secondary progressive multiple sclerosis: Analysis of EXPAND core and extension data

doc. MUDr. Zbyšek Pavelek, Ph.D., prof. MUDr. Martin Vališ, Ph.D.

Neurol. praxi. 2023;24(3):206-211 | DOI: 10.36290/neu.2023.005  

Siponimod signifikantně snižuje riziko potvrzené progrese disability, zhoršení kognitivního výkonu, snižuje riziko relapsů a příznivě ovlivňuje parametry magnetické rezonance hodnocené pomocí atrofie mozku či zánětlivých ložisek u pacientů se sekundárně progresivní roztroušenou sklerózou. Data z pětileté extenze studie EXPAND podporují význam časné detekce sekundárně progresivní roztroušené sklerózy a tedy včasného zahájení léčby siponimodem.

Laboratorní biomarkery - antineurální protilátky u autoimunitních onemocnění CNSHlavní téma

Laboratory biomarkers - neural antibodies in autoimmune diseases of the central nervous system

MUDr. Hana Mojžišová, MUDr. Martin Elišák, Ph.D., prof. MUDr. Petr Marusič, Ph.D.

Neurol. praxi. 2023;24(3):200-205 | DOI: 10.36290/neu.2023.019  

Antineurální protilátky patří mezi biomarkery autoimunitních onemocnění CNS. Řadíme mezi ně protilátky proti intracelulárním a povrchovým neurálním antigenům, samostatně lze vyčlenit protilátky proti gliálním antigenům. Možnosti jejich diagnostiky jsou široké, interpretace výsledku jejich vyšetření však není vždy jednoduchá. Vzhledem k možnosti falešné pozitivity i negativity se doporučuje používat pro každou protilátku dvě metody detekce a protilátky vyšetřovat jak v séru, tak v likvoru. Diagnóza by se však vždy měla opírat o syntézu jednotlivých klinických i laboratorních nálezů. V případě nejasných nálezů (negativita protilátek při významném klinickém...

Autoimunitní myelitidyHlavní téma

Autoimmune myelitis

doc. MUDr. Dana Horáková, Ph.D., MUDr. Petra Nytrová, Ph.D.

Neurol. praxi. 2023;24(3):193-199 | DOI: 10.36290/neu.2023.025  

Autoimunitní myelitidy reprezentují etiologicky heterogenní skupinu zánětlivých postižení míchy s akutním či subakutním začátkem. Pro správnou diagnostiku je zásadní zhodnocení objektivního nálezu a neodkladné provedení zobrazovacích vyšetření (MR míchy a mozku, při její kontraindikaci alespoň CT). Nezastupitelnou roli hraje vyšetření mozkomíšního moku (zejména k rozhodnutí o infekční či jiné etiologii), případně další pomocná vyšetření včetně stanovení orgánově specifických i nespecifických autoprotilátek. Po vyloučení infekční etiologie jsou zvažovány autoimunitní záněty postihující CNS (roztroušená skleróza, neuromyelitis optica a onemocnění jejího...

Onemocnění s dominujícím postižením mozkového kmene a mozečkuHlavní téma

Neurological disorders predominantly involving brainstem and cerebellum

prof. MUDr. Pavel Štourač, Ph.D.

Neurol. praxi. 2023;24(3):187-192 | DOI: 10.36290/neu.2023.030  

Paraneoplastické, autoimunitní a idiopatického syndromy mozkového kmene a mozečku jsou nejčastěji paraneoplastického původu a rozvoj v jejich diagnostice a léčbě souvisí s objevením onkoneurálních protilátek a protilátek proti povrchovým antigenům struktur nervového systému a s využitím zobrazovacích metod. Znalost klinických obrazů umožňuje včasnou diagnostiku a v některých případech i úspěšnou léčbu.

Autoimunitní onemocnění s dominujícím postižením bílé hmoty mozkuHlavní téma

Autoimmune leukoencephalopatis with predominant brain involvement

MUDr. Martin Elišák, Ph.D., MUDr. Hana Mojžišová, doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., FESO

Neurol. praxi. 2023;24(3):180-186 | DOI: 10.36290/neu.2023.035  

Leukoencefalopatie mohou představovat v řadě případů obtížný diagnostický problém. Při diagnostice je nutné se zaměřit zejména na léčitelné příčiny. Kromě cévních, infekčních a autoimunitních ale narůstá i počet léčitelných genetických onemocnění. V případě autoimunitních encefalopatií se v posledních letech zlepšila diagnostika a léčba, díky čemuž mohou být pacienti rychleji a účinněji léčeni. Byť stále zůstává mnoho nevyřešených otázek ohledně přesného mechanismu, jakým imunitní systém napadá mozkovou tkáň, lepší pochopení těchto mechanismů umožňuje cílené zvolení imunoterapie i zabránění možnému zhoršení nemoci nesprávnou léčbou. Cílem článku je...

Autoimunitní encefalitidyHlavní téma

Autoimmune encephalitides

MUDr. David Krýsl, Ph.D.

Neurol. praxi. 2023;24(3):168-179 | DOI: 10.36290/neu.2023.020  

Autoimunitní encefalitidy (AIE) jsou autoimunitně podmíněná onemocnění centrálního nervového systému s dominujícím postižením mozkové kůry. Prevalence AIE je srovnatelná s encefalitidami infekční etiologie. Mohou se vyskytovat jako paraneoplastické syndromy (u kterých je abnormální imunitní odpověď podmíněna přítomností periferního tumoru), nebo jako syndromy neparaneoplastické (kde zřejmě hraje roli kombinace virového triggeru a vrozené dispozice). Mezi nejčastější AIE patří encefalitida s protilátkami proti glutamátovým N­‑methyl­‑D-aspartátovým recetorům (NMDAR encefalitida), limbická encefalitida s protilátkami proti leucin­‑rich...

Vzácnější autoimunitní onemocnění CNSHlavní téma

prof. MUDr. Petr Marusič, Ph.D.

Neurol. praxi. 2023;24(3):167  

Autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému jsou v posledních letech významně se rozvíjející oblastí. K tradičním nosologickým jednotkám, jako je roztroušená skleróza, vaskulitidy a paraneoplastické syndromy, přibývají postupně vzácnější, ale pro postižené pacienty neméně významné jednotky. Cílem hlavního tématu tohoto čísla je přehledové zpracování aktuálních informací právě o těchto vzácněji se vyskytujících onemocněních CNS a poskytnutí praktického návodu k jejich diagnostice a léčbě...

Profesorka Ivana Štětkářová – kulaté výročíLaudatio

Edvard Ehler

Neurol. praxi. 2023;24(2):158  

Profesorka Štětkářová je známa všem neurologům (i mnoha dalším odborníkům). A když se zmíní její jméno, tak se z paměti vynoří celá řada charakteristik této moderní, vysoce erudované a akční lékařky. Také ti, kteří nejezdí často na konference a kongresy, znají její publikace – knihy, často i značně objemné – Spinální neurologie, Moderní farmakoterapie v neurologii, Spasticita, Neuromuskulární choroby v kazuistikách a další, a celou řadu prací v časopisech na různá témata (spasticita, baklofenové pumpy, roztroušená skleróza a další). Kdo zná paní profesorku z aktivních vystoupení na konferencích, velmi oceňuje jak obsah sdělení, tak zejména...

Slovo úvodemSlovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA, FEAN

Neurol. praxi. 2023;24(2):83  

Vážené kolegyně a vážení kolegové, v televizi, na Facebooku, v počítači vidíme snímky a videa z války na Ukrajině. Rozbombardované domy, zničená města, dělostřelecká střelba, rakety, tanky, drony…Českého zdravotníka, který tam pomáhal, trefil šrapnel do hlavy, skoro polovina mozku je zničena, je po operaci, stále ještě v kómatu...

Autoimunitní meningoencefalitida asociovaná s anti­‑GFAP protilátkami - kazuistikaSdělení z praxe

Autoimmune meningoencephalitis associated with anti­‑GFAP antibodies - a case study

MUDr. Hana Mojžišová, MUDr. Martin Elišák, Ph.D., RNDr. Jitka Hanzalová, MUDr. David Krýsl, Ph.D., prof. MUDr. Petr Marusič, Ph.D.

Neurol. praxi. 2023;24(2):155-157 | DOI: 10.36290/neu.2022.076  

Gliální fibrilární acidický protein (GFAP) astrocytopatie, poprvé popsaná v roce 2016, patří mezi autoimunitní onemocnění CNS. Toto onemocnění typicky postihuje pacienty kolem padesátého roku věku, podobné četnosti u mužů i žen. Klinický obraz může být různorodý, ale typicky se manifestuje jako meningoencefalitida. V pětině případů je asociovaná s tumorem a jiným autoimunitním onemocněním v anamnéze. Diagnózu podporuje typický nález na magnetické rezonanci mozku - T2 hyperintenzní léze a perivenulární radiální sycení v T1 obraze po podání gadolinia. Toto onemocnění dobře odpovídá na imunoterapii, a to zejména terapii kortikosteroidy. Relapsy jsou popisovány...

Trombóza mozkových žilních splavů jako etiologie cévní mozkové příhody, případ 70letého pacientaSdělení z praxe

Cerebral venous sinus thrombosis cause of stroke in a 70-year­‑old patient

MUDr. Michaela Roláková

Neurol. praxi. 2023;24(2):151-153 | DOI: 10.36290/neu.2022.026  

I když je trombóza žilních splavů vzácná, jedná se o závažnou a často opomíjenou diagnózu. Diagnóza je častokrát těžká kvůli širokému spektru nespecifických klinických příznaků. V poslední dekádě mortalita pacientů klesá v důsledku zvýšeného povědomí o této diagnóze a pokroku v zobrazovacích metodách. V našem případu prezentujeme 70letého pacienta, u kterého se trombóza mozkových žilních splavů projevila nejdříve symptomatickým epileptickým záchvatem a byla diagnostikována na základě anamnestických dat, klinických příznaků a zobrazovacích metod. Po nasazení antikoagulační terapie a zaléčení epileptického záchvatu došlo ke stabilizaci klinického stavu...

Levostranné hemikranie - migréna to nebude!Sdělení z praxe

Left­‑sided hemicrania - not a migraine!

MUDr. Petr Hollý, MUDr. Ivana Slámová, MUDr. Svatopluk Ostrý, Ph.D.

Neurol. praxi. 2023;24(2):146-150 | DOI: 10.36290/neu.2023.002  

Bolest hlavy je velmi častý příznak, se kterým přijde pacient do akutní ambulance. Opakovaná bolest hlavy migrenózního charakteru může být zavádějící a vést k částečné bagatelizaci obtíží, ale je samozřejmě na místě provedení zobrazovacího vyšetření, pokud toto provedeno dosud nebylo. Uvádíme zde příklad mladé pacientky, která za obdobných okolností navštívila naši ambulanci s velmi překvapivým nálezem na zobrazovacích vyšetřeních, její diagnostiku, léčbu a vývoj v čase. Dokládáme zde důležitost posouzení senzitivity jednotlivých testů a, i když nebyla naplněna daná diagnostická kritéria, velkou suspekci na onemocnění, které se v našich krajinách vyskytuje...

Molekulární a buněčná biologie roztroušené sklerózyZ pomezí neurologie

Molecular and cellular biology of multiple sclerosis

RNDr. Kateřina Klíčová, prof. MUDr. Jan Mareš, Ph.D., MBA, MUDr. Jiří Bučil

Neurol. praxi. 2023;24(2):140-144 | DOI: 10.36290/neu.2022.059  

Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému s neurodegenerativní komponentou, postihující především mladé dospělé. Jedná se o onemocnění, které je značně heterogenní. Příčiny vzniku jsou multifaktoriální a zahrnují genetickou predispozici spolu s faktory prostředí. Specifické epigenetické modifikace, jako např. methylace DNA, mohou ovlivnit patofyziologii a klíčové aspekty roztroušené sklerózy. Procesy probíhající na molekulární úrovni by mohly být nápomocné k pochopení podstaty onemocnění a k nastavení vhodné léčby pacientů.

Covid-19 a jeho vliv na (chronickou) bolest - postřehy z praxeZ pomezí neurologie

Covid-19 and its impact on (chronic) pain - observations from experience

MUDr. Jan Procházka, Ph.D.

Neurol. praxi. 2023;24(2):132-139 | DOI: 10.36290/neu.2022.062  

Bolest je jedním z obvyklých příznaků onemocnění covid-19 způsobeného koronavirem SARS­‑CoV-2. Kromě akutní bolesti hlavy, svalů a kloubů nebo neuropatické bolesti v souvislosti s probíhajícím akutním virovým onemocněním se může též zhoršit bolest chronická. Může k tomu dojít v rámci postinfekčního syndromu, přímým poškozením nervového systému průnikem viru nebo též v důsledku psychického stresu při omezení dostupnosti zdravotní péče, stresu ze sociální izolace, ze strachu z nákazy apod. Při intervenční léčbě u covid-19 pozitivních pacientů je nutné kromě základních protiepidemických opatření brát v úvahu dávku kortikoidů a probíhající antikoagulační...

Genetické faktory ovlivňující věk nástupu Huntingtonovy nemoci a markery jeho predikceZ pomezí neurologie

Genetic factors influencing age of onset of Huntington's disease and markers of its prediction

Petr Roudenský, MSc.

Neurol. praxi. 2023;24(2):127-131 | DOI: 10.36290/neu.2022.064  

Huntingtonova nemoc je autozomálně dominantně dědičné neurodegenerativní onemocnění s progresivním postižením motoriky, kognice a poruch chování. Choroba vzniká na podkladě mutace genu HTT, kde dochází k abnormální expanzi repeticí tripletů CAG. Přestože obvyklý věk klinického počátku nemoci je okolo 40 let, jeho rozsah sahá od dětství až do osmého decenia. Hlavním faktorem ovlivňujícím tuto variabilitu je počet repeticí expandované alely, na kterém je věk nástupu nemoci - především v rozmezí mezi 55 a 80 repeticemi - inverzně závislý, významnou roli však hrají i genetické modifikátory identifikované zejména v celogenomových asociačních studiích. Nástup...

Zrychlená verze Mezinárodních standardů pro neurologickou klasifikaci míšního poranění (E­‑ISNCSCI)Přehledové články

The expedited version of international standards for neurological classification of spinal cord injury (E­‑ISNCSCI)

doc. MUDr. Jiří Kříž, Ph.D., Bc. Kristýna Šedivá, MUDr. Veronika Hyšperská, Bc. Lenka Špačková

Neurol. praxi. 2023;24(2):122-126 | DOI: 10.36290/neu.2023.008  

Mezinárodní standardy pro neurologickou klasifikaci míšního poranění jsou široce využívaný nástroj pro zhodnocení senzomotorického deficitu po poranění míchy. Vyšetření je nicméně časově náročné, a to i pro zkušeného terapeuta. Často se především v akutní fázi nahrazuje nestandardizovaným vyšetřením, které neumožní správnou klasifikaci. Proto byla výborem Americké asociace spinálního poranění vytvořena zrychlená verze mezinárodních standardů, kterou je možné definovat neurologickou úroveň léze a její rozsah pomocí co nejmenšího počtu vyšetřovaných položek.

Migréna a hormonální antikoncepcePřehledové články

Migraine and hormonal contraception

MUDr. Ingrid Niedermayerová

Neurol. praxi. 2023;24(2):116-120 | DOI: 10.36290/neu.2023.004  

Užívání hormonální antikoncepce (HAK) v posledních desetiletích narůstá. U žen s migrénou může užívání HAK významně pozitivně, ale i negativně ovlivnit průběh onemocnění. U žen s cévními riziky může vést užívání nevhodné HAK k vyšší pravděpodobnosti rozvoje ischemické cévní mozkové příhody (iCMP). U migrény bez aury je možno nasadit jak kombinovanou, tak čistě gestagenní HAK, u záchvatů s aurou pouze čistě gestagenní typ. U menstruační migrény lze za účelem snížení záchvatů vázaných na menses podat kombinovanou orální antikoncepci (COC) v rozšířeném cyklu, resp. kontinuálně, nebo nasadit čistě gestagenní HAK. U žen s rizikem iCMP a po proběhlé iCMP...

COVID-19 u pacientov s roztrúsenou sklerózou liečených ofatumumabomPřehledové články

COVID-19 in patients with multiple sclerosis treated with ofatumumab

MUDr. Eva Recmanová

Neurol. praxi. 2023;24(2):111-115 | DOI: 10.36290/neu.2022.075  

Keď sa v roku 2019 začala celosvetová pandémia COVID-19, vynorili sa obavy ohľadom priebehu ochorenia u osôb s roztrúsenou sklerózou (RS). Ukazuje sa, že táto infekcia prebieha podobne u pacientov s RS ako vo zvyšku populácie pri zohľadnení rovnakých rizikových faktorov. Do klinicky závažnejších foriem progredujú predovšetkým pacienti s komorbiditami, pacienti na terapii anti­‑CD20 a po recentnom podaní kortikosteroidov. Ofatumumab je plne humánna monoklonálna protilátka anti­‑CD20 schválená na liečbu dospelých pacientov s aktívnou relaps­‑remitujúcou RS (RR RS). Najnovšie publikované výsledky z otvorenej štúdie ALITHIOS nenaznačujú,...

Využitie OCT­‑angiografie (OCT­‑A) pri sclerosis multiplexHlavní téma

Value of OCT­‑A in patients with multiple sclerosis

MUDr. Miriama Skirková, PhD., MUDr. Monika Moravská, MUDr. Marek Horňák, MUDr. Jozef Szilasi, doc. MUDr. Jarmila Szilasiová, PhD.

Neurol. praxi. 2023;24(2):103-110 | DOI: 10.36290/neu.2022.070  

OCT­‑angiografia (Optical coherence tomography angiography, OCT­‑A) je nová, neinvazívna, rýchla, reprodukovateľná 3D zobrazovacia metóda ciev sietnice, cievovky a zrakového nervu. OCT­‑A má potenciál stať sa novým biomarkerom chorobných zmien sietnice pri početných očných (napr. glaukóm, diabetická retinopatia, vekom podmienená degenerácia makuly) a neurologických chorobách. Retinálna cirkulácia zodpovedá cirkulácii drobných ciev mozgu, preto metóda OCT­‑A predstavuje akési "okno", v ktorom možno sledovať zmeny mikrocirkulácie pri primárnych (Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba) i sekundárnych neurodegeneratívnych ochoreniach...